První sérii odstředivek Írán v Natanzu instaloval letos v dubnu a přes naléhání mezinárodního společenství se nechce technologie obohacování, využitelné i k výrobě jaderné zbraně, vzdát. Tvrdí, že program slouží jen k mírovým účelům.
Po dlouhých vyjednáváních RB OSN proto rozhodla rezolucí zakázat Íránu obchod s jadernými materiály a balistickými střelami. - více zde
"Je to cár papíru, kterým chtějí Íráncům nahnat strach. Je v zájmu Západu, aby se smířil s tím, že má Írán k dispozici jadernou technologii," řekl k rezoluci prezident Mahmúd Ahmadínežád.
USA ústy ministryně zahraničních věcí Condoleezzy Riceové sobotní rozhodnutí RB OSN přivítaly, chtějí ale tvrdší postup.
Riceová rezoluci označila za "silný signál íránské vládě, aby přijala mezinárodní závazky, ukončila své citlivé jaderné aktivity a souhlasila s rozhovory, které Spojené státy a jejich partneři z Rady bezpečnosti navrhly před šesti měsíci."
S rezolucí souhlasí i Rusko, které doufá, že dokument přiměje Írán k pokračování rozhovorů o jeho jaderném programu. Toho chce dosáhnout i Čína, která však nepovažuje sankce za dlouhodobé řešení íránského problému.
Írán rezoluci okamžitě odmítl a obvinil Radu bezpečnosti, že jemu a Izraeli měří dvojím metrem. Teherán je přesvědčen, že židovský stát také disponuje jadernou technikou, mezinárodní společenství to však podle něj ignoruje.