Bývalá prokurátorka si vyslechla rozsudek v září 2008 u pražského vrchního soudu. Za účast na justiční vraždě Milady Horákové měla jít do vězení na šest let, postupně jí byl trest zkrácen na polovinu a v prosinci 2010 jí prezident Václav Klaus udělil milost. Zdůvodnil ji vysokým věkem a zdravotním stavem.
Brožová-Polednová po svém propuštění z věznice ve Světlé nad Sázavou prohlásila, že k udělení milosti jí určitě pomohla i stížnost podaná k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Kdyby nebylo Štrasburku, nedostala bych se ven vůbec," řekla bývalá prokurátorka.
Verdikt štrasburského Evropského soudu pro lidská práva však nakonec žádné pochybení českých soudů v případu Brožové-Polednové nenašel.
Její právník Vladimír Kovář napadl u Evropského soudu pro lidská práva rozsudky všech českých soudů. Poukázal na to, že jednání jeho klientky nebylo v 50. letech minulého století, tedy v době spáchání, trestným činem. Zároveň tvrdil, že Česko porušilo právo Brožové-Polednové na spravedlivý proces. Stěžoval si například na to, že Ústavní soud rozhodl o její stížnosti bez toho, aby o případu jednal.
"Neznalost zákonů neomlouvá. A už vůbec ne prokurátorku"
Podle evropského soudu nemůže Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod "poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život," tlumočilo ministerstvo spravedlnosti.
Podle úřadu soud neuznal ani argument bývalé prokurátorky, že se při zmanipulovaném procesu řídila pouze pokyny nadřízených. Uvedl, že neznalost zákona neomlouvá, bývalá prokurátorka měla navíc určité právnické vzdělání a zkušenosti z jiných případů.
Evropský soud zároveň rozhodl, že se Brožová-Polednová mohla během trestního řízení vyjádřit ke všem důkazům. Podle ministerstva tak důvody, kvůli kterým si bývalá prokurátorka podala stížnost, prohlásil za neopodstatněné. Česká republika neporušila právo Brožové-Polednové na spravedlivý proces.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Podílela se jako prokurátorka na odsouzení Milady Horákové a dalších dvanácti lidí. Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti.
Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou byli v procesu odsouzeni k trestu smrti tři další lidé.
