Statistiku potratů za rok 2011 zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Vyplývá z ní, že se loni narodilo 108 673 dětí (detaily k porodnosti najdete zde) a předčasně, ať už samovolným potratem nebo umělým přerušením, skončilo dalších 38 864 těhotenství, tedy 26,3 procenta.
Počet potratů se tak drží na stejné úrovni už od roku 2007. Naopak v letech předtím bylo potratů výrazně víc. V roce 1989 například skončilo potratem 49 procent všech těhotenství. Od té doby jejich celkový počet neustále klesá, také kvůli rozšíření antikoncepce. Hormonální nebo nitroděložní antikoncepci loni užívalo asi 53 procent žen mezi 15 a 49 lety.
Vývoj počtu potratů připadajících na počet všech žen v plodném věku v české populaci. (UPT = uměle přerušené těhotenství)
Více než třetina potratů (14 809, 35 %) byla samovolných. V porovnání s uplynulými roky jde o mírný pokles. Důvod je však zřejmý, je jím pokles porodnosti.
Potraty v číslechV roce 2011 bylo v Česku evidováno 38 864 potratů na 108 673 živě narozených dětí. 61,9 procenta představovala umělá přerušení těhotenství, asi 35,6 procenta byly samovolné potraty, zbylá tři procenta tvořila mimoděložní těhotenství. Nejvíce potratů bylo hlášeno u žen ve věku 30-34 let (necelých 11 tisíc), o něco méně (8,4 tisíce) bylo potratů u žen ve věku 25 až 29 let. Potrat podstoupily i tři dvanáctileté dívky a třicet 14letých. Nejčastějšími žadatelkami o umělé přerušení těhotenství byly ženy se dvěma dětmi (33 %), poté ženy bezdětné (28 %) a ženy s jedním dítětem (26 %). Poprvé bylo loni hlášeno nejvíc potratů mezi svobodnými ženami (44 procent), a to především kvůli přibývajícímu počtu nesezdaných soužití. Oblastmi s nejvyššími počty umělých přerušení těhotenství v přepočtu na tisíc žen jsou již několik let Ústecký a Karlovarský kraj a některé okresy na západní hranici Jihočeského kraje. Naopak nejméně interrupcí na tisíc žen je v okresech podél slovenských hranic a na Českomoravské vrchovině. Interrupce je možné v Česku provádět na přání ženy do 12. týdne těhotenství, ze zdravotních důvodů do 24. týdne. Téměř tři čtvrtiny umělých přerušení těhotenství byly takzvané miniinterrupce, které se provádí do 8. týdne těhotenství metodou takzvané vakuové aspirace a jsou pro ženu šetrnější. |
"Rodí se již méně dětí než v minulých letech, méně žen se pokouší otěhotnět, takže u méně žen dojde při snaze o otěhotnění ke spontánnímu potratu. To také souvisí s tím, že silným ročníkům žen narozených v letech 1971-1975 je dnes již kolem 40 let a ukončily svou reprodukční dráhu. Mladších žen je v populaci celkově méně," vysvětlila socioložka Radka Dudová.
Interrupcí, tedy umělých přerušení těhotenství, loni čeští lékaři provedli přes 24 tisíc, tedy asi o procento víc než rok předtím. "Porovnání s jinými evropskými zeměmi je obtížné, celkově je na tom ale Česko dobře, míry umělého přerušení těhotenství jsou velmi nízké, podobně jako v západní Evropě," řekla iDNES.cz Dudová.
Počet interrupcí podle socioložky dosáhl svého minima a dále už klesat nebude, spíš bude kolísat okolo tohoto čísla. "Interrupce totiž není v Česku plošně využívána jako jedna z forem antikoncepce," dodala.
Mírný přírůstek uměle přerušených těhotenství přičítá tomu, že současné čtyřicátnice už nechtějí mít další děti a v případě neplánovaného otěhotnění využijí možnosti interrupce.
Nejvíce potratů v severních a západních Čechách
Z hlediska regionů je dlouhodobě vyšší potratovost v Čechách než na Moravě. "Nejvyšší potratovost je na severu a severozápadě Čech a snižuje se směrem k jihovýchodu," uvádí se ve statistice.
Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) na tisícovku žen ve věku 15-49 let.
I pro tento výsledek má Dudová vysvětlení. "Může to být dáno menší konzervativností těchto regionů, například je tam nejméně věřících. Také to pravděpodobně souvisí se vzdělanostní strukturou. Největší podíl lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání, má Ústecký a Karlovarský kraj, také je v těchto regionech méně vysokoškolaček. A z dat je zřejmé, že míra umělé potratovosti souvisí se vzděláním," přiblížila.
Souviset to ale může i s šancí najít v těchto regionech práci. Kvůli vysoké míře nezaměstnanosti odcházejí vzdělanější ženy častěji za prací jinam a v těchto krajích zůstávají ty méně vzdělané, které častěji řeší nechtěné těhotenství interrupcí.
