Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Potopená města před týdnem ožila

  21:14aktualizováno  21:14
- Potápěč se opatrně v bílých rukavicích dotýká jejích černých paží a pevně stahuje provazy. Ještě okamžik - kontrola upevnění signál, a mramorová bohyně Isis stoupá světlezeleným příšeřím mořské vody vzhůru k hladině. "Vypadá na sedmnáct, ale nejspíš jí je dvanáct set," usmívá se archeolog Franck Goddio a hladí čerstvý, metr a půl vysoký úlovek. Vede francouzsko-egyptský tým, který přibližně devět kilometrů od pobřeží nilské delty odkryl tři kdysi kvetoucí města, jež někdy v 7. nebo 8. století po Kristu pohltilo moře: Hérakleión, Canopus, Menouthis.

Do první červnové neděle byla tato města známa jen z legend a neúplných úryvků dochovaných starověkých textů, nyní ožívají, aby vydala svědectví o své době. Goddionův objev představuje nejen pro archeology značné bohatství, které zastiňuje i odkrytí Tutanchamónovy hrobky před 78 lety. "Je to ohromné. Většinou najdeme jednu svatyni, mešitu nebo hrob, ale tady jsou celá města," komentoval objev egyptský vědec Gaballah Ali Gaballah. Jejich průzkum potrvá celé roky, vždyť jen Hérakleión představuje nejméně kilometr a půl čtvereční, který bude nutné prozkoumat.

Město zamrzlé v čase
Z pěti až desetimetrové hloubky a "závějí" usazenin v zátoce u Abúkiru se postupně vynořují zborcené sloupy kdysi slavných chrámů, trosky honosných domů a torza monumentálních soch, které zdobily živé ulice. Nechybějí ani zlaté šperky a mince. Tu a tam se na nové vetřelce v ztracených městech nadpozemsky usmívá ulomená hlava dávno mrtvého faraona nebo některého z četných bohů starověku. Práce se zatím soustředily na Hérakleión. "Je to nedotčené město, zamrzlé v čase," říká Goddio o Hérakleiónu, který byl v roce 450 před naším letopočtem, kdy ho navštívil otec dějepisu Hérodotos, nejen bohatým přístavem, ale i poutním místem zasvěceným kromě Hérakla především bohyni Isidě a kudrnatému Serápisovi, který později splynul s vládcem podsvětí Osirisem. Některé z prvních nálezů jsou naprosto jedinečné.

Náos desetiletí
Jedinečným nálezem se již staly dosud chybějící fragmenty Náosu desetiletí (náos - řecké slovo pro loď, archeologové jím označují kultovní stavbu, která nesloužila pro shromažďování věřících, ale pouze pro umístění sochy božstva). Náos desetiletí je nejstarším vodítkem k porozumění astrologii starověkého Egypta, jež v sobě spojila asyrskou astrologii s faraonským kalendářem. Ve 4. století před naším letopočtem nechal farao Nektanebo I. ve městě Saft na východním okraji nilské delty postavit z čediče svatyni - náos. Povrch svatyně byl pokryt obrazy a texty, které zachycovaly 36 dekád, každou z nich v periodách definovaných objevováním a mizením významných hvězd. Sledování pohybu těchto hvězd sloužilo k počítání hodin během noci. Po rozkvětu Alexandrie se tento astrologický systém spojil s dvanácti zodiakálními znameními, která používají astrologové pro sestavování horoskopů dodnes. Ostatně již Řekové a po nich Římané šířili pověsti, že egyptští kněží získali od boha Thotha - pro Řeky Hermés Trismegistos (třikrát největší) - tajné vědomosti. A tato víra přetrvala dodnes v prostředí okultních nauk. Sám Náos desetiletí byl někdy v 1. až 3. století přestěhován do Canopu. Ovšem nepřežil šíření křesťanství a stoupenci nové víry si Náos zvolili za symbol pohanství, který musí být zničen. Svatyně byla naprosto rozmetána.

Přes legendy do současnosti
Cesta do tří měst trvala dva roky, kdy na základě studia pramenů prohledávali pobřežní vody a pomocí přístroje na zaznamenávání magnetických vln mapovali mořské dno. Jejich snaha byla odměněna. Již podle Homéra byl Hérakleión jednou ze zastávek spartského krále Meneláa, který se vracel domů společně se svou manželkou Helenou, kvůli jejíž kráse se vedla trojská válka (tedy někdy kolem roku 1500 před Kristem. Na této zastávce uštkla prý Meneláova kormidelníka Canopa zmije a on se změnil v boha. Proto byla po něm, a dokonce i po jeho ženě Menouthis pojmenována dvě menší města v blízkosti Hérakleiónu. Podle historiků do města proudily davy poutníků, kteří chtěli uctít božstva, a to i v dobách, kdy význam Hérakleiónu upadal. Již od přelomu 4. a 3. století před naším letopočtem ho začala zastiňovat Alexandrie, založená Alexandrem Velikým v roce 331. Strabón popsal Hérakleión jako bohatou kvetoucí polis, zatímco římský stoik Seneca v něm viděl "město hříchu" s velmi nízkou morálkou. Možná právě proto stihl město trest v podobě ničivého zemětřesení. Takový je alespoň nejpravděpodobnější scénář zkázy tří měst, která je postihla vzhledem k stáří nalezených byzantských a islámských mincí v 7. nebo 8. století. Seizmická vlna poskládala polis jako domino. "Všechny sloupy a stěny jsou systematicky povalené v jednom směru," dokazuje teorii geofyzik Amos Nur, který se v rámci projektu podílel na mapování oblasti. Díky této pohromě mají však podle Nura nyní archeologové k dispozici jedinečnou lokalitu, která dodá zkoumání této éry lidských dějin "novou dynamiku, novou barvu". To ovšem neznamená, že archeologové začnou dolovat vše, co je na dně. Většina zůstane tam, kde je. Pouze jisté památky - především ty menší - budou putovat do muzeí, kde je mohou spatřit i další zájemci o tyto unikátní archeologické nálezy.

Franck Goddio patří k předním podmořským archeologům na světě, založil i Evropský institut námořní archeologie. Během své kariéry již našel 11 potopených lodí z různých období - například galleonu San Diego u Filipín. Těžiště jeho práce je však v nilské deltě. V minulých letech odkryl Královské město - palácovou část alexandrijského přístavu, kde stál například "Kleopatřin palác". U Abúkiru také našel zbytky Napoleonovy flotily, kterou rozmetal admirál Nelson v roce 1798. A nyní ve stejné oblasti odhalil celá tři města. Více informací o Goddiových objevech naleznete na internetové adrese: www.franckgoddio.org

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.