Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Potomkům Kleopatry chce znovu vládnout žena. Egypťané ji ignorují

  7:17aktualizováno  7:17
Na Facebooku má sotva tisíc příznivců a egyptská média ji zcela opomíjejí. Bývalá moderátorka Bothaina Kamelová přitom jako první žena v moderní historii Egypta kandiduje na prezidentku. Volby docela jistě nevyhraje, její účast v nich ale pomáhá tříštit tradiční představu o roli muslimských žen.

Bothaina Kamelová | foto: The Atlantic

Oblíbená televizní moderátorka diskusních pořadů ohlásila kandidaturu v dubnu na Twitteru. V profilu se představila jako "novinářka, matka & prezidentská kandidátka". Vyvolala poprask. Mnozí se ptali, zda je v Egyptě tak málo mužů, že musí kandidovat žena, jejímž hlavním úkolem je být dobrou matkou a hospodyní.

Devětačtyřicetiletá novinářka tomu nevěnovala pozornost, bourání předsudků a zkostnatělých konvencí se věnuje už léta. Kariéru zahájila v rozhlase pořadem o životě a zvycích své vlasti "Egypt, jak ho neznáte". V rámci show, kterou považuje za nejdůležitější projekt, na němž pracovala, procestovala celou zemi.

Vládkyně ve starověkém Egyptě

Ač mnozí považují rozhodnutí Kemalové kandidovat na hlavu státu za absurdní, v dobách faraonů Egypťanům vládly ženy docela často. Známé jsou příběhy o Hatšepsut z 15. století před Kristem; o krásné Nefertiti, která spoluvladařila s manželem, faraonem Achnatonem, či nejznámější Kleopatře. Královna z rodu Ptolemaiovců, jejímuž kouzlu podlehl Caesar i Marcus Antonius, vládla Egyptu v 1. století před Kristem. Uctívání ženy nebylo neobvyklé, starověcí Egypťané vyznávali polyteistické náboženství s celou řadou bohyň.

Teď z nabytých zkušeností čerpá. Na rozdíl od ostatních kandidátů, kteří voliče oslovují hlavně přes komunikační sítě a média, Kemalová sbalila kufr a s mottem "Egypt je moje agenda" znovu vyrazila po zemi pyramid a faraonů. Kontakt s lidmi totiž považuje za svou nejsilnější zbraň.

Ve volbách jí nebude moc platný. Rivalové jsou totiž těžké váhy: laureát Nobelovy ceny míru a někdejší šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, šéf Arabské ligy Amr Moussa nebo islámský učenec Muhammad Salím al-Awa.

Facebook: 1 000 vs. 250 000

Ovzduší v nejlidnatější arabské zemi k ženám navíc není nijak přívětivé. Revoluce na tom nic nezměnila, přestože v lednu ženy volaly na káhirském náměstí Tahrír po pádu Mubarakova režimu stejně hlasitě jako muži po jejich boku.

Když ustal povyk ohledně nečekané kandidátky v prvních demokratických volbách, plánovaných na listopad, takřka všechna egyptská média začala Kemalovou ignorovat. Dokonce i "opomíjejí" uvádět její jméno ve výčtu ostatních zájemců o prezidentský post.

Na domácí scéně tak o jejích aktivitách ví jen málokdo, což dokazuje i počet jejích příznivců na Facebooku. Je jich sotva tisíc, zatímco Baradej jich má okolo čtvrt milionu. Ani jeden přitom ještě nezveřejnil svůj volební program

Egypťančinu kandidaturu nelze považovat za bláhový nápad marnivé televizní hvězdy. Kemalová se roky věnuje politickým tématům, byla členkou opozičního hnutí Kefaya! (Dost!) a při protestech ji vyslýchala Nejvyšší rada ozbrojených sil. A v poslední práci, Saúdy financované televizi Orbit, odkud ji bez vysvětlení vyhodili začátkem roku, se ve své talk show nebránila kritice Mubarakova režimu.

Podle Kemalové, která sotva vyhraje, je nejdůležitější účast v hlasování, a to hlavně ze symbolického hlediska. Politička doufá, že svým krokem povzbudí další na politické scéně marginalizované skupiny, třeba koptské křesťany, Núbijce či beduíny, aby více pronikaly do správy věcí veřejných.

"Tím, že jdu do toho, jsem učinila demokratické rozhodnutí - rozhodnutí ženy stát se prezidentkou, řekla podle britského listu The Guardian. "Nikdo nečekal, že revoluce sesadí Mubaraka a stalo se. Můžeme vyhrát, ale i když nevyhrajeme, tak vítězíme každý den už tím, že tady jsme a měníme pohled lidí," dodala.

Vždyť koho by začátkem ledna napadlo, že třiaosmdesátiletý prezident za sedm měsíců skončí na lůžku v kleci před soudním tribunálem? Pro celý svět byl pohled na kdysi nezlomného vládce, jak poníženě žmoulá deku před desítkami kamer, jasným znamením, že věci se mění. I když to ještě potrvá dlouho.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.