Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Potápěči vyprostili z Kursku dvanáct těl

  8:33aktualizováno  8:33
Z vraku ruské jaderné ponorky Kursk, která se v srpnu potopila v Barentsově moři a ve svém nitru pohřbila všech 118 členů posádky, byla vyproštěna těla 12 námořníků. Oznámil to mluvčí ruské severomořské flotily Vladimir Navrotskij, kterého citovala agentura Interfax. Podle mluvčího ruského námořnictva Igora Babenka těla vytáhli ruští potápěči v neděli z devátého havarijního úseku ponorky. Sem se podle všeho uchýlila část posádky poté, co podmořské plavidlo 12. srpna vážně poškodil zatím nevysvětlený silný výbuch.
Dmitrij Kolesnikov

Dmitrij Kolesnikov - Snímek z ruské televize NTV ukazuje velitele sedmého úseku havarované jaderné ponorky Kursk Dmitrije Kolesnikova (na archivním záběru z roku 1997), jehož ostatky byly 26. října vyproštěny a identifikovány. V jeho kapse byly nalezeny poznámky, v nichž uvádí, že se většina posádky z 6. až 8. úseku ponorky přesunula do 9. nouzového a havarijního. V něm pak zůstalo naživu po několik hodin přinejmenším 23 mužů. | foto: ČTK/EPA

Další mluvčí severomořské flotily ruského námořnictva Vladimir Navrotskij, jehož citovala agentura Interfax, sdělil, že v neděli byla těla vytažena z devátého, ale také z osmého úseku plavidla.

Dodal, že norští potápěči pracovali na dně moře celou dnešní noc, aby provrtali další otvory v silném plášti vraku a umožnili tak přístup do vnitřku trupu.

Na ruské námořní základně v Severomorsku se v neděli konalo smuteční rozloučení s posádkou ponorky. Akt se měl původně konat již v sobotu, ale musel být o den odložen, protože silná bouře na moři znemožnila přepravu čtyř vyproštěných těl. Transport byl možný teprve až dnes.

Ruský ministr obrany Igor Sergejev během smuteční tryzny požádal o odpuštění za katastrofu, která postihla jadernou ponorku Kursk. Smutečního obřadu se zúčastnily tisíce lidí včetně mnoha příbuzných obětí neštěstí.

"Odpusťte nám, sbohem," řekl Sergejev na základně Severní flotily před rakvemi čtyř mužů, pokrytými vlajkami ruského vojenského námořnictva. "Je obtížné vyjádřit lítost, jakou cítíme. Nemyslím, že je dnes v Rusku někdo, kdo nebere tuto tragedii jako svou vlastní," řekl maršál Sergejev.

"Posádka milovala vlast, moře a flotilu. Zdědila nejlepší tradice vojenského námořnictva. Chápala potřebu sloužit své zemi a splnila svou povinnost až do konce." Sergejev také řekl, že se musí najít příčina katastrofy, aby se zabránilo jakémukoli dalšímu takovému případu.

Podobně se vyslovil náměstek předsedy ruské vlády Ilja Klebanov - příčina potopení bude zjištěna a rodiny námořníků budou první, kdo se to dovědí.

Sobota
Potápěči časně ráno obnovili vyprošťování těl námořníků z potopené ruské jaderné ponorky Kursk v Barentsově moři, přestože v oblasti přetrvává špatné počasí. Vyprošťování těl bylo přerušeno ve čtvrtek kvůli silné bouři.

"U vraku, který leží v hloubce 108 metrů, jsou nyní tři norští potápěči a snaží se v plášti podmořského plavidla vyvrtat další otvor, a to na úrovni deváté komory," upřesnil dopoledne mluvčí námořnictva. V ponorce zahynulo 12. srpna všech 118 členů posádky.

"Počasí se trochu zlepšilo, podle předpovědí meteorologů na několik hodin, a bylo proto rozhodnuto v operaci pokračovat," řekl mluvčí. Dodal, že práce začaly ve 3 hodiny ráno středoevropského letního času.

Pokud to umožní počasí, potápěči prorazí vnější kovovou vrstvu trupu ponorky a v neděli vnitřní, nejsilnější vrstvu.

Potápěči vyzvedli z vraku již čtyři těla.

Není odtud úniku, napsal důstojník z Kursku
Potápěči našli v kapse mrtvého námořníka v ponorce Kursk dopis, který dokazuje, že po mohutných explozích zůstalo naživu nejméně 23 námořníků. Velení ruského námořnictva doposud tvrdilo, že posádka zemřela vzápětí po explozích, které letos v srpnu poslaly jadernou ponorku Kursk na dno Barentsova moře. Po nálezu dopisu však přiznalo, že část posádky zůstala po katastrofě naživu.

"Je 13.15. Všichni muži ze sekce šest, sedm a osm se přesunuli do sekce devět. Je tady 23 lidí. Takhle jsme se všichni rozhodli, protože nikdo z nás odtud nemůže uniknout," píše se ve zprávě, kterou zanechal 27letý kapitán Dmitrij Kolesnikov.

V dopisu Kolesnikova také prý jsou nezřetelně napsána čísla 13 a 5 a dále slova - "Tohle píšu ve tmě poslepu." Podrobnosti sdělil velitel vojenského námořnictva Vladimir Kurojedov při setkání s vdovami obětí v obci Vidajevo.

Kolesnikov je jediný identifikovaný námořník ze čtyř nalezených
Náčelník štábu Severní flotily viceadmirál Michail Mocak potvrdil, že ze čtyř těl, které se potápěčům podařilo ve středu vyprostit a vyzvednout na hladinu, byly dosud identifikovány pouze ostatky 27letého kapitána Dmitrije Kolesnikova, který byl velitelem sedmého úseku. Jeho příbuzní již letí do Severomorsku z Petrohradu.

Kolesnikov byl identifikován na základě lístku s poznámkami, který byl nalezen v jeho kapse. "Obsah poznámek má výhradně osobní charakter a lístek bude předán příbuzným. Podařilo se z něj ale získat řadu služebních informací," sdělil Mocak.

Kolesnikov: všichni se přesunuli do 9.nouzového úseku
Upřesnil, že poznámky byly učiněny v den katastrofy 12. srpna mezi 13:34 a 15:15 hodinou. Námořník napsal, že ve 12:58 se většina posádky přesunula z šestého, sedmého a osmého úseku ponorky do 9. nouzového a havarijního úseku. Uvedl také, že dvě až tři osoby se pokoušely opustit ponorku přes havarijní poklop.

"Víme však, že tento pokus se jim nepovedl. Možná proto, že tento úsek byl zaplaven vodou," dodal k tomu viceadmirál.

Potápěči se nyní soustředí na 9. úsek
Mocek uvedl, že kvůli novým informacím se potápěči nyní zaměří na devátý úsek, kam se dostanou přes osmý. V trupu této části korpusu - osmé sekci - byl vyřezán otvor, kterým potápěči do ponorky vstupují. Podle Mocka ale není vyloučeno, že pokud se ukáže, že v devátém úseku je hodně těl, bude proražen další otvor i zde.

Klebanov: na záchranu nebyla šance
Ruský vicepremiér Ilja Klebanov prohlásil, že "nebyla žádná šance zachránit námořníky, kteří se snažili ukrýt v devátém úseku". "Zatím nemůžeme přesně říci, kolik lidí se tam snažilo ukrýt. Těla čtyř námořníků byla nalezena v osmém úseku," uvedl.

Klebanov připomněl, že v prvních dnech po havárii hovořil o tom, že pět úseků ponorky v kormidelní části bylo zničeno během několika vteřin. Uvedl, že nevylučoval, že v dalších úsecích mohli někteří námořníci přežít. "Šance zachránit je však nebyly žádné," konstatoval vicepremiér.


Dosavadní průběh operací na Kursku
Oběti neštěstí se ve středu podařilo nalézt po pětihodinové práci ruského potápěče v osmé a deváté sekci ponorky. Práce potápěčů je velmi komplikovaná, neboť viditelnost je pouze 70 až 80 centimetrů. Akce potápěčů opakovaně maří počasí. Barentsovým mořemi zmítá cyklon a rychlost větru dosahuje 20 metrů za vteřinu. Meteorologové předpovídají silný vítr a sněhové srážky.

Ruský potápěč Sergej Šmygin pronikl po jedné hodině odpolední SELČ do osmé sekce ponorky otvorem, který se podařilo vyřezat v tzv. pevném korpusu ponorky. Po prvním pokusu ale Šmygin musel z ponorky vystoupit, neboť hadice, kterou byl jištěn, stačila pouze na šest metrů. Při druhém pokusu se mu podařilo dostat až do deváté sekce.

Původně se očekávalo, že v osmém úseku ponorky bude osm těl a v devátém přinejmenším tři. Náčelník štábu Severní flotily Michail Mocek oznámil, že se bude  pokračovat v prohledávání pomocí kamer.

Do ponorky vstupují pouze Rusové
Na vyřezávání otvorů pracovali ruští a norští hlubinní potápěči společně. Uvnitř ponorky se ale pohybují pouze ruští specialisté. Podle televize NTV byla prý americko-norská společnost Halliburton, která se podílela na operaci, prakticky odstavena a veškerou práci po prořezání otvoru zajišťují sami Rusové.

V místě havárie jaderné ponorky jsou nyní čtyři lodi. Mnohoúčelová loď Regalia slouží jako základna pro práci potápěčů, velká protiponorková loď Admirál Čabaněnko, na které se nachází operativní štáb, jenž řídí operaci, dále hydrografická loď Děžněv, jejíž posádka sleduje stav Barentsova moře a úroveň radiace a záchranná loď Altaj.

Prořezání otvoru byl nejtvrdší oříšek
Po prořezání otvoru do vnějšího trupu plavidla nad osmou sekcí i sedmou sekcí a  prozkoumání situace v Kursku pomocí videokamery, pustili se potápěči do vyřezávání otvoru speciální řezačkou do vnitřního trupu. To byl jeden z nejtěžších úseků celé akce.

Na vyřezání tohoto otvoru potápěči pracovali od víkendu několik dnů. Kursk má dvojitý plášť, vnitřní vyztužená ocelová vrstva je silná deset centimetrů. Pracovník, který se podílel na konstrukci ponorky, prohlásil, že vyřezat otvor do speciálně vyztuženého 10cm pláště je děsivým úkolem i v suchu loděnic, natož v bouři zmítaném Barentsově moři.

Smrtelná rizika pro potápěče
Technici museli pečlivě začištit okraje prořezaných vstupů, aby si o něj potápěči později nepoškodili speciální obleky, které jim umožňují zachovávat životně důležité funkce těla ve stometrové hloubce a mrazivé vodě.

Odborníci se shodli, že potápěči budou uvnitř vraku v reálném smrtelném nebezpečí. Výbuchem potrhaný interiér je plný ostrých kovových výčnělků, takže postup do útrob nemůže být rychlý.

Základní údaje o havárii
Nejmodernější ruská ponorka Kursk havarovala v sobotu 12. srpna. Z dosud nejasných příčin byl protržen její plášť, byla zatopena a bezvládně klesla ke dnu 107 metrů pod hladinu, kde nyní leží na boku, nakloněna v úhlu 60 stupňů. Na palubě bylo 118 lidí, mezi nimiž je i 12 vysokých důstojníků. Místo neštěstí se nachází v Barentsově moři asi 80 kilometrů od pobřeží poloostrova Kola, zhruba 280 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk.

Příbuzní již o vyzvednutí těl nestojí
Akce začala v pátek na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina navzdory tomu, že většina příbuzných požádala, aby se těla námořníků nevyzvedávala. Příbuzní se obávali, že se ostatky námořníků můžou ještě více poškodit a také nechtěli, aby se potápěči vystavovali smrtelnému riziku.

V sázce je i bezpečnost jaderných reaktorů
Mnozí odborníci na ponorky zase poukazují na to, že po vyřezání děr v dvojitém trupu ponorky by se mohla narušit struktura plavidla a tím by se mohla ohrozit bezpečnost jaderných reaktorů Kursku, které se po výbuchu automaticky zastavily.

Ponorka Kursk se 118člennou posádkou havarovala z dosud neznámých důvodů 12. srpna. Úkolem potápěčů bude mimo vyzdvižení těl také zjištění příčin havárie. V minulých dnech ovšem ruští vojenští představitelé naznačili, že se těla námořníků možná vůbec vyzvedávat nebudou.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.