Ruští potápěči vytahují z vraku těla dětí i mrtvé v záchranných vestách

Ruští potápěči začali vyprošťovat děti ze společenské kajuty na přídi potopené výletní lodi Bulgarija. V této lodní herně se jich zřejmě nacházejí desítky, oznámil představitel záchranářů Igor Paňšin. Víkendové neštěstí na Volze si vyžádalo přes sto životů. V Rusku vyhlásili státní smutek.

Příďová kajuta sloužila jako herna a ve chvíli neštěstí byla plná dětí. Podle šéfa záchranářů Igora Paňšina tam může být třicet až padesát těl malých pasažérů.

Výletní loď vyrobená v Československu v pětapadesátém roce se v neděli potopila na řece Volze nedaleko Kazaně, správního střediska Tatarstánu (více čtěte zde).

Lodě na ruských řekách

Ze 120 výletních lodí plavících se po řekách v evropské části Ruska bylo podle sdružení cestovních kanceláří sedmdesát postaveno už před čtyřiceti lety, zbývající jsou 25 až 30 let staré. Podle ministerstva dopravy byla stovka z 1 500 říčních lodí postavena před rokem 1956.

Bilance neštěstí není dosud definitivní. Údaje o počtu pasažérů na palubě se rozcházejí a potápěči stále pátrají v kalné vodě ve vraku po nezvěstných. Rusko v úterý drží za oběti státní smutek, vlajky jsou na půl žerdi, zrušeny jsou zábavné pořady, v chrámech se slouží bohoslužby.

Podle potápěčů v hlubině panuje naprostá tma, bez baterek není nic vidět. K mrtvým uvnitř vraku - z 80 procent žen a dětí - se často musejí doslova prořezávat přes překážky, práci ztěžují i pohyby vraku, hrozí převrácení lodi a uvěznění záchranářů. Mnohé z obětí si stačily navléci záchranné vesty, ale už neměly čas se zachránit; loď se potopila během pár minut.

Dosud se podařilo identifikovat jednačtyřicet z více než devadesáti vylovených těl, včetně kapitána lodi. Potápěči dosud vylovili mimo jiné i těla asi padesáti žen a 19 dětí. Podle ministerstva pro mimořádné události se zachránilo jen 79 z 208 lidí na palubě, včetně nezaregistrovaných cestujících. Vyšetřovatelé však uvedli, že na lodi bylo jen 192 lidí. Agentura RIA Novosti uvedla, že čtyři pasažéři ze seznamu obětí na loď ani nenastoupili.

Co se vlastně stalo?

Odpověď na otázku o příčinách zkázy zřejmě dá až vyzdvižení vraku z téměř dvacetimetrové hlubiny. Operaci chystají v příštích dnech stejní armádní experti, kteří už vyzdvihli ze dna Barentsova moře jadernou ponorku Kursk.

Vyšetřovatelé už zatkli ředitelku společnosti, která měla loď pronajatou, stejně jako inspektora, jenž schválil provoz plavidla. Za spoluvinu na neštěstí jim podle televize Rossija 24 hrozí až deset let vězení. Za neposkytnutí pomoci jsou stíháni i kapitáni dvou lodí, které propluly okolo trosečníků.

Vyšetřovatelé předběžně vinu za nedělní neštěstí připisují především špatnému technickému stavu letité výletní lodi. Média spekulují i o dalších možných faktorech katastrofy, včetně počasí a chyb posádky. Prezident Dmitrij Medveděv v pondělí nařídil kompletní prověrku dalších plavidel pro přepravu cestujících, protože se lze obávat, že Bulgarija nebyla výjimkou, pokud jde o technické problémy.