SERIÁL: Slavné případy české kriminalistiky
Zavražděná měla přes hlavu přetaženou krajkovou košili a kolem krku utažené dámské punčocháče. Příčinou smrti bylo udušení uškrcením, lékaři kromě mnohočetných oděrek po celém těle zjistili i poranění genitálu.
Po výslechu svědků už policisté věděli, že vrah zaútočil 3. října v 22:05 hodin.
Uprchlík z léčebny udal vraha
Při rozsáhlém pátrání kriminalisté zadrželi i Jaroslava D., který utekl z psychiatrické léčebny v Bohnicích. Ten vyšetřovatelům zmínil jistého Ladislava Hojera, s nímž se scházel po každém svém útěku a u kterého někdy i bydlel.
Jaroslav D. policistům řekl, že na jedné procházce po Praze 5 mu Hojer ukázal místo, kde byla podle něj 3. října zavražděna žena. Navíc upřesnil, že jí pachatel utáhl kolem krku punčochové kalhoty.
Policisté jednadvacetiletého Hojera ihned vyslechli a ten se k vraždě přiznal. Kriminalistům bylo z jeho řeči jasné, že vražda byla provedena chladnokrevně a téměř dokonale. Usoudili také, že nepůjde o první Hojerův zločin.
Z dalších Hojerových výpovědí nakonec vyplynulo, že kromě Anny Š. zavraždil další čtyři ženy.
Hojer ochutnal i lidské maso
Poslední lednový den roku 1981 se jeho obětí stala v Brně dvacetiletá Ivana M. Smrt - stejně jako u všech jeho ostatních vražd - nastala udušením z uškrcení. Lékaři kromě toho našli na těle mladé dívky jedenáct bodných ran v pravé dolní části hrudníku, rozsáhlou řeznou ránu, která otvírala dutinu břišní a pánevní, a další bodné rány na nohou.
Hojer policistům při výslechu přiznal, že dívce odřezal oba prsy a zevní genitál. "Tyto věci jsem nejprve uschoval do bundy, poté jsem je v igelitové tašce odvezl domů do Prahy a dal do lednice," upřesnil. "Týden jsem se pak ukájel na odříznutých orgánech."
Asi po týdnu kusy těla uvařil ve slané vodě a část jich podle svých slov snědl. "Jelikož se to - hlavně kůže - nedalo jíst, zbytek jsem vyhodil. Stejně tak i hrnec," vypověděl tehdy Hojer.
Jedna mrtvola se nedala identifikovat
O rok dříve - 9. února - vraždil Hojer ve vlaku jedoucím z Prahy do Děčína. Obětí se stala pětadvacetiletá Ivona Š.
Další zločin se stal na přelomu léta a podzimu 1980. Totožnost zavražděné však zůstala navždy utajena. Její bezhlavé tělo se našlo až o rok později v Ružínské přehradě u Košic, a bylo tedy již zcela nemožné jej identifikovat. Hojer kriminalistům ztížil práci i tím, že mrtvolu před vhozením do vody zatížil.
Pátou – poslední - obětí byla třicetiletá Eva R., kterou Hojer zavraždil 2. listopadu téhož roku.
Ladislav Hojer se postupně doznal k dalším napadením žen, které měl v úmyslu znásilnit.
Mohl se ovládnout, tvrdí znalci
Podle znaleckého posudku byl Hojerův intelekt sice nižší, objevovaly se u něho deviantní sklony, ale nic z toho nesnižovalo v době páchání trestné činnosti jeho schopnosti ovládat se. Hojer byl za své činy odsouzen k absolutnímu trestu a 7. srpna 1986 popraven.
Ačkoli se Hojer nezdráhal sprovodit ze světa pět nevinných žen, sám se své smrti neuvěřitelně bál. Před exekucí se značně vzpouzel, pokálel se a katovu pomocníkovi zlomil prst.