Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka při jednání Sněmovny o nedůvěře vládě (17. 1.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka při jednání Sněmovny o nedůvěře vládě (17. 1. 2013) | foto: ČTK

Debata o sankcích: Slohové cvičení i ideologický projev funkcionáře KSČ

  • 237
Premiér Bohuslav Sobotka na mimořádné sněmovní schůzi před poslanci hájil svůj váhavý postoj k zavedení dalších ekonomických sankcí proti Rusku. Opozice jej za jeho výroky zpražila. Podle šéfa ODS Petra Fialy Česko nemá jinou možnost než jasně podpořit sankce a stát na straně Západu. Sněmovna nakonec debatu po víc než čtyřech hodinách přerušila. Pokračovat by měla v úterý v podvečer.

Schůzi k postoji vlády k unijním sankcím vůči Rusku iniciovala pravicová opozice (více čtěte zde). Předseda poslanecké sněmovny schůzi svolal na žádost 42 poslanců ODS a TOP 09.

Diskuze byla živá již před samotným schválením programu schůze. „Slyšeli jsme slohové cvičení jedné z místopředsedkyň poslanecké sněmovny, ideologický projev funkcionáře KSČ z osmdesátých let a obranu premiéra,“ zhodnotil poslaneckou debatu Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS, a narážel tím na výstupy šéfa KSČM Vojtěcha Filipa a Věry Jourové (ANO), která ve svém projevu vzpomněla i historii česko-ukrajinských vztahů.

Premiér Sobotka opět hájil svůj váhavý postoj k sankcím. Zopakoval, že nemohl sankce podpořit především proto, že neznal konkrétní návrh. „V situaci, kdy jsem neznal podrobnosti, zachoval jsem si právo, abych s některou částí návrhu nesouhlasil. Pokládal jsem za nemožné, abych podepsal bianko šek v oblasti hospodářských sankcí, protože nikdo nemohl vědět, jak budou sankce vypadat a jaký by byl jejich dopad. Není možné podepsat něco, o čem neznám podrobnosti, řekl Sobotka a zdůraznil, že každý by se na jeho místě zachoval stejně.

„Šlo nám zejména o to, abychom uchránili strojírenský export v oblasti dvojího užití. Ohrožen byl také export strojů v oblasti rafinérského průmyslu,“ řekl premiér. Poté co byl znám konkrétní návrh, čeští vyjednavači prosadili řadu českých připomínek, čímž podle Sobotky dosáhli ochrany českého hospodářského zájmu.

Sobotka: Sankce poškodily jen ruskou ekonomiku, ne chování

Po komplikovaných dohadech se evropské státy na zavedení protiruských sankcí dohodly (více čtěte zde). Vzápětí bylo na na Ukrajině uzavřeno příměří, načež Evropská komise odložila proceduru formálního schvalování, aby mohlo být příměří vyhodnoceno. „Bude se hledat mechanismus, aby, pokud bude příměří trvat, Evropa mohla od těchto sankcí ustoupit,“ řekl Sobotka.

Sobotka také uvedl, že sankce Evropské unie poškodily ruskou ekonomiku, chování Ruska ale nezměnily. Spirála sankcí a spirála růstu napětí nemůže vyřešit podstatu sporu na východní Ukrajině, uvedl premiér. Řekl taky, že restrikce stmelily ruskou společnost kolem prezidenta Vladimira Putina, nemají podle Sobotky podporu ani u ruské opozice.

Zavedení sankcí ostře kritizoval šéf Úsvitu Tomio Okamura: „Nejsem žádný rusofil ani obdivovatel Putina. Ale politika sankcí je pro Českou republiku cestou do pekel,“ řekl Okamura.

Kalousek: Děláme politiku nedůvěryhodných vychcánků

Postoj vlády k sankcím a celou zahraniční politiku vlády zpochybnil předseda ODS Petr Fiala. „Kroky premiéra Sobotky jsou v ostrém kontrastu s tím, co deklaroval před evropskými volbami, kdy říkal, že chce být součástí evropského jádra. Myslím, že v oblasti obranné politiky by měl být jasně deklarován společný postoj,“ řekl Fiala.

Premiér podle něho ohrožuje postavení Česka tím, že podceňuje konflikt na Ukrajině, který má potenciál globálního konfliktu. Zároveň podotkl, že jeho podpora protiruských sankcí neznamená, že by podporoval přijetí Ukrajiny do Evropské unie.

Současná vláda má podle Fialy tendence nepřiklánět se na žádnou stranu a nazaujímat jasné stanovisko. „Být mezi se nevyplácí. Nemáme jinou variantu, než stát plně na straně západních demokracií, které jediné nám mohou zajistit bezpečnost,“ řekl a podotkl.

A do Sobotky se pustil i Miroslav Kalousek (TOP 09). „Děláme politiku malých nedůvěryhodných vychcánků,“ řekl. Zopakoval také, že oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví, ve které bude jako komisařka Česko zastupovat Věra Jourová (ANO), je neúspěchem (více čtěte zde). Miroslav Kalousek prohlásil, že pozice „komisaře pro pohlavně vyváženou spravedlnost“, kterou Jourová získala je „totální debakl české diplomacie“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video