Postoj KSČM vzbuzuje obavy z úniku tajných dat

P r a h a - Slabým místem ve vztazích republiky a Severoatlantické aliance není jen stav armády, ale také dosud opomíjená skutečnost - rostoucí vliv komunistické strany, která NATO stále chápe jako chomout hegemonistické politiky USA. "KSČM nikdy neustoupí od snahy přeměnit tento blok tak, aby ztratil všechny znaky nástroje agrese a expanze neoimperialistické politiky," tvrdí předseda KSČM Miroslav Grebeníček.

A ujišťuje, že KSČM využije své styky s komunistickými stranami v členských zemích aliance ke koordinaci "antinatovské" politiky.
Grebeníček se zároveň netají svými úzkými vazbami na Komunistickou stranu Ruska.
"Dostalo se mi cti vystoupit na jejím posledním sjezdu. Měl jsem docela dobrý pocit - nepochybně jde o stranu, která prošla výraznými reformními kroky.
Její základní politika se mi zdá být velmi rozumná a odpovídá trendům nového geopolitického pojetí," řekl o Zjuganovově straně Grebeníček.
Tyto postoje KSČM vyvolávají u mnohých politiků obavy, že by komunističtí poslanci a senátoři bezpečnostních výborů parlamentu mohli předávat důvěrné informace z Bruselu Komunistické straně Ruska. Nekomunističtí poslanci upozorňují, že tato nejsilnější ruská parlamentní strana, stejně jako většina tamních sil, považuje NATO stále za svého úhlavního nepřítele.
Místopředseda bezpečnostního výboru sněmovny Miloš Titz (ČSSD) připomíná, že KSČM jako jediná komunistická strana ve střední Evropě nezměnila svůj dřívější charakter. "Hlavně proto vnímám stále velmi citlivě někdejší úzké vazby komunistů na Moskvu. Proto musíme věnovat pozornost tomu, jaké informace se komunistům dostávají do rukou," říká Titz.
Na nejbližším zasedání výboru pro obranu a bezpečnost hodlá místopředseda kvůli svým obavám navrhnout, aby poslanci přijali striktní pravidla pro zacházení s důvěrnými informacemi aliance. "Asi bude nutné přijmout zvláštní režim práce s informacemi Bruselu a stanovit, kdo z poslanců k nim bude mít přístup," míní Titz. O konkrétních opatřeních je však podle něj předčasné mluvit.
Komunisté se ovšem dušují, že tajné informace, které by mohly ohrozit bezpečnost republiky, prozrazovat Moskvě nebudou. "Vůči republice jsme loajální. Něco jiného ovšem je, že máme právo zachovat si svůj program a své názory a předkládat otázku členství republiky v NATO k veřejné diskusi," připomíná místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf.
Předseda bezpečnostního výboru sněmovny a stínový ministr obrany Petr Nečas (ODS) zůstává však ke komunistům ostražitý. "Chtějí postupně demontovat či rozložit Severoatlantickou alianci zevnitř, vždyť jejich cílem je Evropa bez vojenských uskupení," soudí Nečas. "Na své jméno dostávám důvěrné, tajné či přísně tajné dokumenty z ministerstev i z Bruselu, ovšem dělím se o ně pouze s lidmi, jimž stoprocentně věřím," dodává poslanec v narážce na komunistické poslance.
Zástupkyně velvyslance republiky při NATO Hana Hubáčková potvrzuje, že je v zájmu každé členské země aliance, aby s tajnými informacemi nepracovali nepovolaní lidé: "NATO vyžaduje, aby členské země uplatňovaly zákony o utajovaných skutečnostech. Aliance si jejich dodržování navíc prověřuje vlastními kontrolami." Pokud by tedy nějaké informace byly vyzrazeny, bruselská centrála by podle Hubáčkové zareagovala okamžitě.
V těchto situacích následuje nejprve varování a poté utlumení toku důležitých informací až do obnovení důvěryhodnosti dotyčné země.