Letoun, který mu průlomový let má umožnit, představil švýcarský dobrodruh včera. Váží zhruba tolik co rodinné auto a rozpětí má téměř stejné jako čtyřmotorový Airbus A340.
Proč ten nepoměr? Je totiž z ultralehkých materiálů a na křídlech nese desetitisíce solárních článků. Ty budou nabíjet baterie, které letadlo poženou rychlostí 50 kilometrů za hodinu i v noci.
Zatím sice neumí létat, ale do konce roku by podle Piccarda měly začít první testy. Za tři roky se plánuje první přelet Atlantského oceánu. Kdy hodlá obletět zeměkouli, Švýcar zatím neřekl. Jeho plány však nereálné nejsou.
"Technologie solárních článků je dnes už velmi vyspělá, stejně tak jako materiály, ze kterých se letadla konstruují. Čistě technicky není problém sestrojit letadlo, které se ve vysokých výškách udrží libovolně dlouho, ale vše je otázkou peněz. Sestrojení takového stroje bude velmi drahé. Pokud má dost sponzorů, může se to povést," uvedl odborník na letectví Martin Valek.
Letadla na sluneční pohon zajímají armádu
To, že je v současnosti možné sestrojit letoun, který prakticky nemusí delší dobu přistát, prokázal například projekt bezpilotního letadla Zephyr-6, které se v rámci prezentace pro americkou armádu udrželo ve vzduchu tři dny.
Ve dne si bralo energii ze slunečního záření a v noci ji čerpalo z baterií, které se průběžně nabíjely. Solární panely jsou u tohoto stroje umístěny na křídlech, která jsou sestrojena z ultralehkých materiálů, jedno váží zhruba 200 gramů.
Na podobném principu má fungovat i Piccardův projekt. Letoun vážící 1 500 kilogramů, tedy asi tolik jako větší rodinný vůz, má rozpětí křídel 61 metrů, což umožnilo umístění 24 tisíc solárních článků. Energie z nich bude pohánět čtyři elektromotory.
Vzhledem k tomu, že nový letoun je v první řadě konstruován s ohledem na co možná největší úsporu energie, dosáhne nejvyšší rychlosti zhruba 50 kilometrů v hodině. Uletět plánovanou trasu by tak dobrodruhovi trvalo mezi 20 a 25 dny. Proto let neproběhne v jednom kuse, ale bude mít několik zastávek – po pěti dnech.
Piccard se bude střídat v řízení po etapách se svým šéfinženýrem Andrem Borschbergem. Cesty kolem světa nejrůznějšími dopravními prostředky jsou obecně lákadlem na sponzory, a pokud spadají do kolonky "ekologické", mají zajištěnu i solidní pozornost médií.
Jeden z nejznámějších pokusů o cestu kolem světa "solárním automobilem" podnikl Švýcar Louis Palmer. Byl to první úspěšný pokus svého druhu, nicméně automobil nebyl energeticky soběstačný a v průběhu cesty musel Palmer baterie svého auta nabíjet, i když, jak tvrdí, jen ze zdrojů, které získávaly energii opět ze slunce.
Problémem automobilů na sluneční pohon je to, že jediný vhodný prostor pro fotovoltaické články je na střeše a ta není dost velká na to, aby mohla zásobovat energií celý vůz. Naproti tomu na letadlech jsou dostatečným počtem panelů osazena křídla.
