Premiér Bohuslav Sobotka a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier

Premiér Bohuslav Sobotka a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier | foto: Petr Topič, MAFRA

Sobotka: Post zmocněnce pro lidská práva zachováme, ale zatím neobsadíme

  • 116
Problémy Romů nebo zdravotně postižených po téměř čtyřleté pauze opět řeší ministr pro lidská práva. Obnovením tohoto postu se ale trochu pozapomnělo na pozici vládního zmocněnce. Premiér Bohuslav Sobotka řekl iDNES.cz, že tato úřednická funkce se sice nyní rušit nebude, ale nikdo ji zatím neobsadí.

"Vláda vnímá oblast lidských práv a rovných příležitostí za jednu ze svých priorit. Zatímco předchozí vlády o problematice jen mluvily, my jsme nyní opět zřídili post ministra pro lidská práva, který se bude touto problematikou zabývat," doplnil premiér.

Ani zmiňovaný ministr, kterým se stal senátor ČSSD Jiří Dienstbier, by funkci zmocněnce nerušil. "Přikláním se k tomu, aby byla spíše zachována. Není to teď ale zcela urgentní záležitost. Je potřeba to promyslet a nastavit tak, aby zájmy, které má hlídat jak ministr, tak zmocněnec, byly dobře hlídány," řekl iDNES.cz Dienstbier.

Kdo všechno v Česku řídil lidská práva

A) Ministři pro lidská práva

  • Petr Mareš (2002-2004, jako místopředseda vlády měl na starosti i výzkum, vývoj a lidské zdroje)
  • Džamila Stehlíková (2007-2009)
  • Michael Kocáb (2009-2010)
  • Jiří Dienstbier (od 2014, zároveň je předsedou Legislativní rady vlády)

B) Zmocněnci pro lidská práva

  • Petr Uhl (1998-2001)
  • Jan Jařab (2001-2004)
  • Svatopluk Karásek (2004-2006)
  • Jan Litomiský (2006-2010)
  • Michael Kocáb (2010)
  • Monika Šimůnková (2011-2013)

V minulosti vždy když byl ve vládě ministr pro lidská práva, zároveň působil i zmocněnec. Podle Džamily Stehlíkové, která tuto oblast spravovala v druhé vládě Mirka Topolánka, by to tak mělo zůstat i nyní.

"Ta pozice je důležitá a zároveň rozdílná. Ministr předkládá návrhy na vládu a má hlasovací právo. Přes úřad zmocněnce zase jde velice rozsáhlá agenda. V situaci, kdy pozice ministr pro lidská práva není zakotvená v kompetenčním zákoně, tak další vláda opět může být bez něj. Proto je potřeba funkci zmocněnce zachovat. Není ale nutné s jeho výběrem spěchat," řekla iDNES.cz Stehlíková.

Během jejího vládního působení byl zmocněncem někdejší poslanec a chartista Jan Litomiský. "Spolupráce s ním byla velmi dobrá. Někdy jsme měli rozdílné názory, ale nikdy mezi námi nebyl problém či konflikt. Není na škodu, když ministr při svém rozhodování disponuje další osobou, se kterou může spolupracovat. Obzvlášť když je každý odborníkem na něco jiného," uvedla bývalá ministryně.

Post zmocněnce je neobsazený od října 2013

Místo zmocněnce je uvolněné od loňského října, kdy rezignovala Monika Šimůnková. Post opustila kvůli okolnostem, za jakých byla krátce před tím odvolána z funkce ředitelky Sekce pro lidská práva Úřadu vlády (více čtěte zde). Řízením sekce je od té doby pověřený ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Zástupci menšin v předchozích letech opakovaně upozorňovali, že úřednický zmocněnec nemá na prosazení svých návrhů dostatečnou váhu. Požadovali proto obnovení postu ministra pro lidská práva. S tím souhlasila i sama Šimůnková (více čtěte zde).

Posledním ministrem pro lidská práva byl do Dienstbierova nástupu Michael Kocáb, který podal demisi v březnu 2010. Nečasova ani Rusnokova vláda tuto funkci nezřídily.  

Zmocněnec má na starosti lidská práva, národnostní menšiny (včetně té romské), neziskové organizace, zdravotně postižené a sociální začleňování. Zpracovává pro vládu dlouhodobé koncepce, stanoviska, jednotlivé návrhy a také zprávy o plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv. Spolupracuje se státními úřady i neziskovým sektorem, figuruje také v poradních orgánech vlády.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video