Bernd Posselt na 55. sjezdu sudetských Němců

Bernd Posselt na 55. sjezdu sudetských Němců | foto: MF DNES

Posselt zlehčuje Klausovy obavy o Sudety, ale doma mluví jinak

  • 1010
Šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt se opřel do prezidenta Klause kvůli Benešovým dekretům. Označil ho za "nacionalistického egoistu", který zbytečně straší Lisabonskou smlouvou. Mezi "svými" ale Posselt mluví jinak. Charta je pro nás prvním krokem k získání domovského práva, hlásal nedávno na sjezdu v Augsburku.

V dnes zveřejněném textu pro zítřejší vydání Sudetendeutsche Zeitung Posselt píše, že "pan Klaus ví docela přesně, že Lisabon s majetkoprávní rovinou sudetoněmecké otázky nemá nic do činění, jako nacionalistický egocentrik ale bezohledně vyvolává strašidla".

"Aby si Klaus udržel tvář, nezbylo mu než požadovat neutrální výjimku z Charty práv EU dle vzoru Velké Británie. Ta ale právně nemůže nic změnit," uvedl v rozhovoru. "Pro Česko je to ale nekonečně trapné, prohlašuje tak o sobě, což je o něm zřejmé i skrze Benešovy dekrety, že je zónou omezených lidských práv a omezené lidské důstojnosti," zaútočil Posselt na Čechy.

Europoslanec za bavorskou CSU také v rozhovoru tvrdí, že Klausův požadavek paradoxně sudetským Němcům prospěl. "Klaus naší věci pomohl, protože se o nás, Sudetských Němcích, a o rasistických Benešových dekretech diskutuje v celé Evropě tak jako nikdy předtím," pochvaluje si Posselt.

Navázal tak na svá předchozí vyjádření, že z Charty nevzejdou žádné právní důsledky stran majetkového uspořádání členských států Unie. - čtěte Hraje cynickou hru, kritizuje Klause Posselt

Jinak ale Posselt mluví, když je mezi svými. Například při projevech na tradičních sudetoněmeckých dnech. Na jaře v Augsburku připustil, že Charta je pro sudetské Němce důležitá, protože je prvním krokem k získání tzv. domovského práva. - více o dřívějších výrocích Posselta

"Charta základních práv je v každém případě první přípravou k právům národnostních menšin, protože zakazuje diskriminaci příslušníků těchto menšin. Tato charta je pro nás také důležitá, protože obsahuje zákaz kolektivního vyhoštění, tedy první krok k evropskému domovskému právu. Ale, milí krajané, to jsou jen první kroky," řekl tehdy Posselt.

Domovské právo v Evropě existovalo ještě v minulém století. Podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka s ním bylo spojeno občanství. Dotyčný totiž mohl občanství získat právě na základě domovského práva, které mu udělila konkrétní obec, jež se ho ujala.

"Když sem například emigrovali protinacističtí Němci, spisovatelé, tak aby zde mohli zůstat a mít naše občanství, muselo jim nějaké město udělit domovské právo. Na jeho základě jim občanství vzniklo," vysvětlil iDNES.cz Pavlíček.

Podle Pavlíčka může mít volání sudetských Němců po domovském právu ještě jeden aspekt. "V evropském právu platí, že všichni občané EU mají mít stejné postavení bez ohledu na státní občanství," řekl Pavlíček.

Redakce iDNES.cz Posselta požádala o vyjádření, zda jeho dřívější a nynější slova nejsou v rozporu. Podle Posselta ale Charta nemůže majetkové poměry změnit, protože se nevztahuje do minulosti.

"Charta základních práv nemůže zrušit Benešovy dekrety," řekl iDNES.cz bez dalšího upřesnění. Na další zpřesňující dotaz už neodpověděl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video