Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pospíšil žádá tvrdý postih žalobců za průtahy v kauze Mostecké uhelné

  14:33aktualizováno  17:04
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce, aby žalobci nesli odpovědnost za chyby v kauze Mostecké uhelné. Kontrola na pražském vrchním zastupitelství zjistila, že zavinili průtahy. O konkrétních jménech a datu podání kárných žalob by měl rozhodnout nejvyšší státní zástupce.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil během jednání Poslanecké sněmovny (9. listopadu 2011) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Po prostudování materiálu shledal, že závěry Stanislava Mečla (pražského vrchního státního zástupce) nasvědčují možnému pochybení konkrétních státních zástupců při vyřizování žádostí o právní pomoc v daném případu. Pan ministr se domnívá, že by vůči těmto státním zástupcům měla být vyvozena kárná odpovědnost, protože ve věci docházelo k průtahům," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.  

Kárné žaloby na konkrétní státní zástupce podá nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ten už ministra informoval, že rozhodne v řádu dní.

Vesecká: Za průtahy mohou i Švýcaři

Za státní zástupce se naopak staví bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Podle ní není pravda, že celá vina za ztrátu miliard, které švýcarská justice zadržuje v souvislosti s privatizací společnosti, je jen na straně vrchního zastupitelství v Praze a jeho šéfovi Vlastimilu Rampulovi.

"Ještě v dubnu 2010 jsem byla ve Švýcarsku a jednala s tamním generálním prokurátorem, aby se věci pohnuly. Byl tam problém s právní pomocí," řekla Vesecká iDNES.cz. Bývalá žalobkyně potvrdila, že česká justice musela na informace a pomoc švýcarské strany čekat v několika případech v řádech měsíců.

Miliardy zablokovali Švýcaři kvůli machinacím kolem privatizace Mostecké uhelné (MUS). Média vzápětí informovala, že česká strana kvůli průtahům zřejmě ztratí možnost se o peníze přihlásit (více čtěte zde). Koncem října švýcarská prokuratura obvinila sedm lidí, kteří se podíleli na privatizaci společnosti, v šesti případech jde o české občany (podrobnosti najdete zde).

Mostecká uhelná společnost

Vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Firma několikrát změnila vlastníka. V roce 1998 v ní největší podíl patřil Appian Group. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Central Europe Development Investment Funds PCC Limited koupili Antonín Koláček (40 %), Luboš Měkota (40 %), Petr Pudil a Vasil Bobela, z nichž měl každý deset procent. V roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.

Prověřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Podstata podvodu měla spočívat v tom, že peníze, které stát poslal do firmy na rekultivace, byly vyvedeny do Švýcarska a "protočeny" přes více kont, aby jimi byla následně financována samotná privatizace.

Právě Vesecká v roce 2009 nařídila kauzu, kterou policie bezvýsledně vyšetřovala řadu let, otevřít a pokračovat v prověřování. Z problémů kolem vymáhání peněz přitom viní nyní již odvolaného šéfa vrchního zastupitelství Vlastimila Rampulu, který prý případ ignoroval a průtahy tak státu způsobil problémy.

"Je důležité, aby se k tomu postavilo samo státní zastupitelství a vše vysvětlilo," uvedla Vesecká. "Jde o účelové vytváření dojmu, že se některé kauzy řešily nějakým způsobem," dodala.

Například server Českápozice.cz nedávno uvedl, že za současnou vlnou zájmu o případ stojí snaha Švýcarského státu "zaplést" do něj Českou republiku. Tamní orgány prý mají obavu, že jejich argumenty pro zadržení dvanácti miliard nejsou dost silné a v případě prohry by stát platil vysoké penále.

Česko nyní zvažuje, jakým způsobem se peníze pokusí získat. Premiér Petr Nečas uvedl, že ve hře je civilní žaloba, účast na trestním řízení, civilní žaloba připojená k trestnímu řízení a využití specifických paragrafů švýcarského trestního řádu (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.