Pospíšil řeší, zda doplatit soudcům 120 milionů, nebo se s nimi soudit

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhne vládě, jak se vypořádat se soudci žádajícími zpětně doplatit čtyři procenta z platů. Ty jim v lednu snížila vláda, ale v září její krok zrušil Ústavní soud. Ve hře je i varianta peníze nikomu nedat a čekat, až se soudci začnou soudit. V takovém případě však hrozí, že stát nezaplatí "jen" 120 milionů, ale o 46 milionů více.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil | foto: iDNES.cz

Po verdiktu Ústavního soudu vyzvala soudcovská unie ministerstvo, aby desítky milionů doplatilo dobrovolně a předešlo soudním sporům.

Věc má ale právnický háček. Snížení, které platilo od ledna do konce září, Ústavní soud sice zrušil a označil za protiústavní, ale zda soudci své peníze dostanou, není jisté.

Ministerstvo nezpochybňuje, že od září soudcům náleží jejích původní plat. "Dosud nevyřešenou otázkou je, zdali plat ve stoprocentní výši náleží soudcům i za období od 1. 1. 2010 do 30. 9. 2010," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva Jiří Hovorka.

Platit dobrovolně, nebo čekat na soud?

Ministr prý vládě navrhne několik variant, jak se s žádostí soudců vypořádat. S čím tyto možnosti počítají, nechtělo ministerstvo zatím upřesnit.

Podle informací iDNES.cz se právě v pondělí konala na ministerstvu porada řešící tuto otázku a jedna z navrhovaných variant počítá s postupem - nedělat nic a čekat, jak dopadne první žaloba, kterou někdo ze soudců podá.

Tento krok se však může státu nevyplatit a ví to i Pospíšil. Pokud by totiž resort bez protestů uznal nárok soudců, stálo by ho to 120 milionů korun. V případě soudních sporů by částka mohla narůst až do výše 166,4 milionu. Přes 46 milionů by totiž stály právě prohrané soudy.

Pozor na úroky

Pospíšil chce proto požádat vládu, aby o věci rozhodla rychle a případně jeho ministerstvu přidělila peníze na výplatu snížených mezd. Pokud by stát čekal příliš dlouho, mohl by platit ještě více za úroky z prodlení.

Podnět k přezkoumání čtyřprocentního snížení platů dal ústavním soudcům Městský soud v Brně. Jeden z jeho soudců se žalobou domáhal 2 596 korun, což je suma, o kterou údajně přišel za letošní leden. Městský soud řízení o žalobě přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu.

nedotknutelné platy

Nedotknutelnost platů soudců je součástí kompenzací za řadu omezení v soukromém a profesním životě. Soudci se nesmějí odborově organizovat, stávkovat ani kolektivně vyjednávat. Kvůli zachování nezávislosti jsou omezeni ve výdělečné činnosti. Nesmějí podnikat, mít vedlejší pracovní poměr, poskytovat právní služby, působit v představenstvech a dozorčích radách.

Ústavní soud se už v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především, když šlo o 13. a 14. platy. Letos však například zamítl návrh směřující proti zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010. U Ústavního soudu nyní leží také návrh proti čtyřprocentnímu snížení platů státních zástupců, jichž se poslední nález přímo netýká.