Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pospíšil navrhuje klouzavý mandát pro ministry a vyšší pravomoci NKÚ

  5:49aktualizováno  12:17
Ministři, kteří byli zároveň zvoleni do Sněmovny, by už v budoucnu nemuseli dělat dvojí práci a svůj poslanecký mandát by dočasně přepustili náhradníkovi. Chystané změny ústavy oznámil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. Počítá také s posílením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhuje změny Ústavy, jimiž by byly zavedeny klouzavý mandát pro poslance, kteří jsou zároveň členy vlády, a posílení pravomocí NKÚ. | foto: iDNES.cz

"Můj náhradník ve Sněmovně by byl advokát, pan doktor Varga, ale ještě je otázka, zda bude klouzavý mandát platit už v tomto volebním období. Čekám, že se na toto téma ještě povede diskuse," řekl iDNES.cz Pospíšil.

Se zavedením takzvaného klouzavého mandátu, podle nějž by se ministři do pozice poslance vraceli po odchodu z vlády, počítá koaliční smlouva mezi ODS, TOP 09 a Věcmi veřejnými i programové prohlášení vlády. Ani v těchto dokumentech není ale řečeno, zda se to dotkne již současných ministrů nebo až vlády, která vzejde z příštích voleb.

Ze současné vlády má 12 ministrů zároveň poslanecký mandát, jen ministr obrany Alexandr Vondra z ODS je zároveň senátorem a jen dva členové vlády - ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS) a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (Věci veřejné) - jsou pouze ministry.

Sociální demokraté už dříve řekli, že se zavedení klouzavého mandátu nebrání. Upozornili ale zároveň na to, že když nastoupí místo ministrů jejich náhradníci, bude muset stát zaplatit více lidí. Ministři by tak jako dosud dostávali plat za práci ve vládě, ale výplatu by dostávali také "dočasní poslanci". Klouzavý mandát je běžný v řadě zemí - Pospíšil zmínil například Rakousko, Portugalsko, Švýcarsko či Lotyšsko.

"Druhý návrh změny Ústavy se týká pravomocí NKÚ," řekl iDNES.cz Pospíšil. Podle koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády by kontrolní úřad mohl nově dohlédnout i na hospodaření krajů, obcí a veřejnoprávních korporací. Změna má začít platít 1. října 2012.

Volba prezidenta: varianty - jednokolová a dvoukolová

Jasné zatím není, v jaké podobě se pokusí vládní koalice v parlamentu prosadit přímou volbu prezidenta. "Máme připravené jednokolovou a dvoukolovou variantu, koalice si bude muset vybrat," uvedl Pospíšil.

Jednokolová volba, o níž ODS uvažovala již v minulosti, je ale těžko průchozí. Vítězem by se totiž mohl stát i kandidát, který by měl sice největší, ale ne nutně většinovou podporu. Přirovnat by se to asi nejlépe dalo k situaci, kdy ČSSD ve volbách do Sněmovny skončila první, ale koalici složily další strany - ODS, TOP 09 a Věci veřejné.

Dvoukolová volba může vypadat jako volby senátní nebo by po vzoru Francie z prvního kola postupovali i více než dva kandidáti - pokud by překročili určité procento hlasů. "V dohodě na způsobu volby může být čertovo kopýtko," připouští Pospíšil.

Všechny změny Ústavy musí schválit obě komory parlamentu ústavní většinou. Ve Sněmovně má vládní koalice 118 hlasů, takže i kdyby byla jednotně pro, potřebuje ještě další dva hlasy. V Senátu je situace ještě komplikovanější - za měsíc jsou ve třetině obvodů volby a opoziční ČSSD má dokonce šanci získat většinu, pokud uspěje alespoň ve 12 ze 27 obvodů. Koalice se tak bude muset dohodnout se sociální demokracií.

Sociální demokracie prosazuje přímou volbu prezidenta dlouhodobě. Problém je právě v tom, že se politici zatím nedokázali dohodnout na tom, jak by přesně měla vypadat. Velkou roli hraje i to, že přímá volba hlavy státu by vzala část pravomocí Sněmovně a Senátu, což je nevýhodné pro toho, kdo má momentálně převahu a má šanci zvolit prezidenta na společné schůzi obou komor parlamentu.

V tomto volebním období vláda připraví návrh na změnu Ústavy počítající s institutem "konstruktivní nedůvěry vládě". To, znamená, že vláda by mohla být svržena jen v připadě, že by byla zformovaná vládní většina, která ji okamžitě nahradí.

V této věci se vláda inspirovala v Německu. Chce zabránit opakování toho, co se stalo loni na jaře, kdy opozice v čele s Jiřím Paroubkem svrhla v průběhu českého předsednictví v EU vládu Mirka Topolánka.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.