Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil reagoval na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil reagoval na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. | foto: ČTK

Pospíšil chce zbavit funkce chybující žalobce z kauzy Mostecké uhelné

  • 114
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podá kárné žaloby proti žalobcům, kteří chybovali v kauze Mostecké uhelné společnosti. V té se Česko včas nepřihlásilo o nárok na část z dvanácti miliard zablokovaných na švýcarských kontech. Podle Pospíšilova návrhu mají žalobci přijít o funkce.

Na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana podá Pospíšil žaloby na bývalého vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu, odpovědného státního zástupce Ladislava Letka, Marcelu Kratochvílovou, která kvůli kauze přišla o místo ve vedení odboru závažné hospodářské kriminality, a náměstka vrchního státního zástupce Libora Grygárka.

Kauza MUS

Akcie Mostecké uhelné společnosti v letech 1997 a 1998 skupovala společnost Investenergy, která v Česku zastupovala skupinu Appian Group. Nakonec získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července 1999 jí vláda Miloše Zemana prodala i zbylý podíl - 46,29 procenta za 650 milionů korun. Podstata podvodu měla spočívat v tom, že peníze, které stát poslal do firmy na rekultivace, byly vyvedeny do Švýcarska a "protočeny" přes více kont, aby jimi byla následně financována samotná privatizace.

Klíčový "dozorový" státní zástupce v případu byl Ladislav Letko, který kauzu dozoroval. Ostatní Pospíšil viní z toho, že ho jako jeho nadřízení nedostatečně kontrolovali.

Všichni čtyři budou zároveň od chvíle, kdy jim bude rozhodnutí doručeno, dočasně postaveni mimo službu. "Nejpozději v pondělí budou návrhy odeslány," řekl Pospíšil.

Státní zástupci podle ministra už v roce 2010 od švýcarské strany věděli o problému a o tom, že by měli informovat ministerstvo financí. "Sami v interních dokumentech tvrdí, že připojit k žalobě se může jedině resort financí. Nic ale neudělali," uvedl ministr.

Druhé prodlení vzniklo v době, kdy se již aféra dostala na veřejnost a ministerstvo financí spěchalo s podáním do Švýcarska. Žalobci jim ale nebyli schopni sdělit, jaký trestný čin se vlastně mohl stát. 

Kvůli průtahům při vyřizování žádosti Švýcarska o právní pomoc se pověřený šéf pražského vrchního státního zastupitelství Stanislav Mečl v minulých dnech obrátil na policii. Té předal výsledky vnitřní kontroly, aby vyhodnotila, zda nemohl být spáchán trestný čin.

Když my, tak všichni!

Grygárek, Letko a Rampula na Pospíšilův krok okamžitě reagovali prohlášením, ve kterém ministra žádají, aby podle pravidla "všem stejným metrem" zahájil kárné řízení také s dalšími šesti státními zástupci. Jmenují pak všechny žalobce, kteří s kauzou Mostecké uhelné přišli kdy do styku.  

Podle trojice to byl například právě nejvyšší žalobce Pavel Zeman, kdo jako zástupce státu v organizaci Eurojust radil Letkovi, jak má v kauze postupovat.  

Tvrdí také, že Vrchní státní zastupitelství v Praze začalo dozor v kauze MUS vykonávat až počátkem roku 2010, tedy v době, kdy trestní odpovědnost osob kolem společnosti byla promlčena.

Odpovědnost za pomalou reakci na výzvu Švýcarů si přehazovaly justice a finance

Švýcaři začali kauzu obchodování s akciemi Mostecké uhelné vyšetřovat v roce 2005, soudu ji předali loni v říjnu. Vyšetřovatelé předtím zablokovali v přepočtu přes 12 miliard. Už od poloviny loňského roku se ptali, zda se český stát chce s nárokem na náhradu škody k řízení připojit, neboť podle Švýcarů Česko při obchodu přišlo o miliardy korun.

Mostecká uhelná

Vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Firma několikrát změnila vlastníka. V roce 1998 v ní největší podíl patřil Appian Group. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Central Europe Development Investment Funds PCC Limited koupili Antonín Koláček (40 %), Luboš Měkota (40 %), Petr Pudil a Vasil Bobela, z nichž měl každý deset procent. V roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.

Na dotazy ze Švýcarska však donedávna na české straně nikdo nereagoval. A když vypukl skandál, odpovědnost za tuto kauzu si mezi sebou začaly přehazovat justice a finance.

Švýcarský soud posléze zamítl českou žádost o připojení k trestnímu řízení, přičemž dlouhé otálení úřadů kritizoval. Proti rozhodnutí se Česko odvolalo, pokud neuspěje, zkusí další způsoby, jak se peněz domoci. Brzy chce stát podat civilní žalobu. Při ní se Česko pokusí získat zpět 3,5 miliardy korun, o něž podle Švýcarů Česká republika přišla při podivné privatizaci Mostecké uhelné.

Premiér Petr Nečas loni v listopadu uvedl, že Česko má celkem čtyři možnosti, jak se pokusit miliardy ze Švýcarska získat. Vedle připojení se k trestnímu řízení jmenoval samostatnou civilní žalobu, civilní žalobu připojenou k trestnímu řízení a jako čtvrtou využití paragrafů 70 a 105 švýcarského trestního řádu - "propadnutí majetkové hodnoty" (více zde). Nejvíce vláda spoléhá právě na plánovanou civilní žalobu.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video