Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední velký proces s nacisty? Demjanjuka soudí 65 let po válce

  2:22aktualizováno  11:33
V Mnichově začal soudní proces s Johnem Demjanjukem, obžalovaným z podílu na smrti nejméně 29 tisíc Židů během druhé světové války. Demjanjuk mimo jiné figuroval na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických zločinců, který sestavilo Střediska Simona Wiesenthala.

John Demjanjuk na snímku z jednání civllního soudu v USA v roce 2006 | foto: ČTK

John DemjanjukDemjanjuk už jednou, v 80. letech, unikl trestu smrti, když ho v Izraeli už odsouzeného osvobodil Nejvyšší soud kvůli nedostatku důkazů. Mnoho let se zdálo, že už se navždy vyhnul soudnímu stíhání. Jeho případ však nenechali spát němečtí vyšetřovatelé.

Na počátku mnichovského procesu bylo jmenování Kurta Schrimma šéfem německého Centrálního úřadu pro vyšetřování nacistických zločinů před devíti lety. Jeho úkolem mělo být dovést úřad k likvidaci vzhledem k tomu, jak nenávratně mizí svědci i poslední možní obžalovaní.

Schrimm místo toho personál úřadu zdvojnásobil - a pustil se do horlivého shánění nových důkazů. I přesto, že autory hrůzných nacistických příkazů už soudit nelze - pouze jejich vykonavatele.

V rozhovoru pro agenturu Bloomberg Schrimm podotkl, že Demjanuk je největším úlovkem jeho týmu. Němečtí vyšetřovatelé se do "ztraceného případu Demjanuk" pustili vlastně náhodou díky tomu, že si jeden z vyšetřovatelů na internetu povšiml, že americké úřady už podruhé zvažují odebrat Demjanjukovi občanství. Shánění nových důkazů společně s americkými úřady se rozeběhlo naplno. Demjanjuk se klidu nedočkal.

Záhady života Johna (Ivana) Demjanjuka

Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 20. dubna 1920 v malé vesničce na Ukrajině. V roce 1951 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.

John DemjanjukV 70. letech ho bývalý vězeň koncentračního tábora v Treblince označil za dozorce přezdívaného "Ivan Hrozný", který se dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později vydán do Izraele, kde ho v roce 1988 odsoudili k trestu smrti. Izraelský nejvyšší soud ale v roce 1993 rozsudek zrušil kvůli nedostatku důkazů.

Demjanjuk se vrátil do USA a v roce 1998 mu bylo navráceno americké občanství. V roce 2002 byl ale občanství zbaven podruhé, když soud dal za pravdu tvrzení americké vlády, že byl strážným v nacistických táborech a že to v žádosti o občanství zatajil. Nebyl ale deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout. Až se přihlásilo Německo.

Obžaloba: Už ne "Ivan Hrozný", ale hrozný Ivan

Podle nově objevených německých dokumentů archivovaných v bývalém Sovětském svazu, jež jsou nyní základem obžaloby, Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg.

John DemjanjukDemjanjuk veškerá obvinění popírá s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho údajná legitimace.

Do Německa byl již málem deportován letos v polovině dubna, kdy si pro něho přijeli agenti přistěhovaleckého úřadu a na invalidním vozíku ho dopravili na letiště. Odvolací soud deportaci na poslední chvíli zastavil, aby prozkoumal jeho zdravotní stav, ale nakonec byl Demjanjuk 12. května deportován do Německa.

Američtí federální agenti odvezli bývalého nacistu Johna Demjanjuka (14. dubna 2009)U německého soudu byla již v březnu na Demjanjuka podána obžaloba, podle které se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 tisíc Židů, které podle obžaloby osobně vodil do plynových komor. V červenci byl obžalován z podílu na vraždě 27 900 Židů v Sobiboru. V případě uznání viny mu hrozí maximálně 15 let vězení.

VELKÉ PROCESY S NACISTY

Norimberský tribunál

Od října 1945 do října 1946 soudil 22 nejvyšších dopadených nacistických pohlavárů. Dvanáct z nich dostalo trest smrti, tři byli zproštěni viny, zbytek dostal tresty vězení.

Od prosince 1946 do dubna 1949 bylo odsouzeno v takzvaných následných norimberských procesech celkem 177 nacistů. Mezi nimi i Karl Hermann Frank, na konci války nejmocnější úředník v Protektorátu Čechy a Morava. V Praze byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1946 popraven.

Soudy v jednotlivých zemích

Itálie:

Za masakr 335 Italů v Ardeatinských jeskyních v březnu 1944 byli v roce 1996 letech odsouzeni na doživotí Karl Hass (zemřel v roce 2004) a Erich Priebke.

Francie:

V roce 1987 byl odsouzen na doživotí Klaus Barbie zvaný "Lyonský řezník", za války šéf tamního gestapa. Do Francie byl deportován v roce 1983 z Bolívie. Zemřel v roce 1991.

V roce 1998 byl odsouzen na 10 let Maurice Papon za podíl na odvážení Židů do Osvětimi. Předtím se postihu vyhýbal ve Švýcarsku. V roce 2002 byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu propuštěn, zemřel v roce 2007.

Izrael:

V roce 1961 zde byl odsouzen a o rok později popraven Adolf Eichmann, přezdívaný "architekt holokaustu" kvůli svému podílu na plánu likvidace Židů. Je vůbec jediným člověkem popraveným v Izraeli. Po válce uprchl do Argentiny, kde byl v roce 1960 vypátrán izraelskou tajnou službou a "propašován" do Izraele.

zdroj: Reuters

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.