Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední večeře, ukřižování, zmrtvýchvstání aneb proč slavíme Velikonoce

  14:18aktualizováno  14:18
Zelený čtvrtek nám připomíná poslední večeři, kterou slavil Ježíš s apoštoly. Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován, na Velikonoční neděli vstal z mrtvých. O historii i o současnosti Velikonoc píše kněz Juan Provecho.

Poslední večeře. Kopie obrazu z velké výstavy věnované Leonardu da Vincimu. | foto: Monika Tomášková, Monika Tomášková,  MF DNES

Velikonoce jsou svátkem pohyblivým. Slavnost začíná 40 dnů po 1. neděli postní - na Velký pátek. Mohou tedy připadnout nejdříve na 22. března, nejpozději na 25. dubna.

Těžiště velikonočních oslav je v takzvaném velikonočním triduu. Jde o tři významné dny v křesťanském kalendáři: Velký pátek, Bílou sobotu a Neděli zmrtvýchvstání. V neděli se slaví vzkříšení Krista - což je vrchol liturgického církevního roku. Velikonoce se vyvinuly z židovského svátku Pesach (hebrejsky Pésach, řecky Pascha). Svátek se slaví 14. den nísanu - prvního měsíce podle židovského kalendáře (březen - duben) - a připomíná odchod Hebrejců z Egypta.

Velikonoce na Filipínách

V rané církvi se Velikonoce slavily zprvu v den židovského svátku. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost Velikonoční noci, tedy Bílá sobota, také za vzpomínku na "starou smlouvu", tedy smlouvu uzavřenou mezi Bohem a izraelským lidem. (Český překlad Starého zákona přesně nevystihuje, oč jde).

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a eucharistie. Slovo eucharistie znamená v řečtině díkůvzdání a označuje vlastně to, čemu se běžně říká mše. Křesťané mluví o svátosti Ježíšova Těla a Krve, protože Ježíš použil chléb a víno jako znamení své stálé přítomnosti mezi věřícími a symbol duchovního pokrmu. Dopoledne na Zelený čtvrtek se setkávají všichni kněží v diecézi se svým biskupem a světí se posvátné oleje, které se pak během roku používají při různých obřadech. Tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis.

Jeruzalém, Olivetská hora.  Na úpatí Olivetské hory se rozkládá Getsemanská zahrada, kde podle legendy zatkli Ježíše. V zahradě stojí jeden z nejkrásnějších jeruzalémských svatostánků - kostel všech národů.

Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory), svatým přijímáním "pod obojí způsobou" (chleba a vína, tedy věřící přijímá jak hostii, tak z kalicha) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony a hudební nástroje.

Velký pátek

Velký pátek je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, ale konají se obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti, tzv. pašije.

Bílá sobota

Bílá sobota, to je připomenutí Ježíšova přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně – Božího hodu velikonočního. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům (katechumenům).

Jeruzalém, Křížová cesta Via Dolorosa

Boží hod velikonoční

O neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční - se slaví mše svaté už v plně radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní; následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja.

Pondělí velikonoční

Na Pondělí velikonoční se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky.

V lidové tradici se u nás uchovaly některé zvyky a obyčeje starých Slovanů, které souvisely s oslavami probouzející se přírody: pletou se pomlázky, malují vajíčka...

Autoři: Kavárna,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.