Leonardo da Vinci: Poslední večeře Páně

Leonardo da Vinci: Poslední večeře Páně | foto: Encyklopedie Wikipedia

Poslední večeře Páně se odehrála o den dříve, vypočítal britský vědec

  • 324
Podle křesťanských tradic Ježíš Kristus zasedl se svými učedníky k Poslední večeři na Zelený čtvrtek. O den později byl zatčen, odsouzen a ukřižován. To by nešlo stihnout, míní britský vědec Colin Humphreys, jenž dlouhodobě studuje biblické údaje. Kristus podle něj Poslední večeři uspořádal už ve středu.

Profesor cambridgeské univerzity nyní své poznatky představil v nové knize Mystery of The Last Supper (Záhada Poslední večeře). Využil při nich své dlouholeté zkoumání biblických údajů, které porovnal s výsledky výzkumů různých historiků i astronomů. Za všechno podle něj může nepřesné použití kalendáře.

Termín Velikonoc

Kvůli nepřesnostem v evangeliích nemají Velikonoce pevný termín. V roce 325 určil Koncil nicejský s papežem Viktorem datum svátků na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem (tehdy se odlišily od židovského Pesachu). Velikonoce tedy mohou nastat jakoukoli neděli mezi 22. březnem a 25 dubnem.

Matouš, Marek a Lukáš se při psaní evangelií řídili starým kalendářem a nikoli oficiálním židovským lunárním kalendářem, míní Humphreys. Pouze Jan použil ve svém textu platný kalendář, proto se jeho evangelium od ostatních tří liší.

To by ovšem znamenalo, že Poslední večeře Páně se neodehrála ve čtvrtek, jak se odedávna traduje, ale už ve středu. Humphreys míní, že to dává i větší smysl. Dosud platilo, že Kristus byl zatčen, odsouzen a ukřižován následující den - na Velký pátek, což je podle profesora časově takřka neproveditelné.

Navíc podle židovského kalendáře se ve středu (1. dubna 33 - podle gregoriánského kalendáře) podávalo tradiční pesachové, židovské velikonoční jídlo. To se podávalo i na večeři Krista a jeho učedníků.

"Ať už si o Bibli myslíte cokoli, jisté je, že Židé by nezaměnili své tradiční velikonoční jídlo za jiné, takže si evangelia sama protiřečí, což je vskutku těžko pochopitelné," uvedl Humphreys podle AFP.

"Mnoho učenců se domnívá, že právě kvůli tomu nelze věřit evangeliím. My však vycházíme z poznatků vědy i evangelií, takže můžeme dokázat, že žádné rozpory vlastně nejsou," dodal.

Profesor už dříve určil datum Kristova zmrtvýchvstání na neděli 5. dubna a domnívá se, že současná zjištění by konečně mohla vyřešit jednu z největších hádanek křesťanského světa a určit stálé datum velikonočních svátků na první dubnovou neděli.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video