Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední večeře Páně se odehrála o den dříve, vypočítal britský vědec

  17:10aktualizováno  17:10
Podle křesťanských tradic Ježíš Kristus zasedl se svými učedníky k Poslední večeři na Zelený čtvrtek. O den později byl zatčen, odsouzen a ukřižován. To by nešlo stihnout, míní britský vědec Colin Humphreys, jenž dlouhodobě studuje biblické údaje. Kristus podle něj Poslední večeři uspořádal už ve středu.

Leonardo da Vinci: Poslední večeře Páně | foto: Encyklopedie Wikipedia

Profesor cambridgeské univerzity nyní své poznatky představil v nové knize Mystery of The Last Supper (Záhada Poslední večeře). Využil při nich své dlouholeté zkoumání biblických údajů, které porovnal s výsledky výzkumů různých historiků i astronomů. Za všechno podle něj může nepřesné použití kalendáře.

Termín Velikonoc

Kvůli nepřesnostem v evangeliích nemají Velikonoce pevný termín. V roce 325 určil Koncil nicejský s papežem Viktorem datum svátků na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem (tehdy se odlišily od židovského Pesachu). Velikonoce tedy mohou nastat jakoukoli neděli mezi 22. březnem a 25 dubnem.

Matouš, Marek a Lukáš se při psaní evangelií řídili starým kalendářem a nikoli oficiálním židovským lunárním kalendářem, míní Humphreys. Pouze Jan použil ve svém textu platný kalendář, proto se jeho evangelium od ostatních tří liší.

To by ovšem znamenalo, že Poslední večeře Páně se neodehrála ve čtvrtek, jak se odedávna traduje, ale už ve středu. Humphreys míní, že to dává i větší smysl. Dosud platilo, že Kristus byl zatčen, odsouzen a ukřižován následující den - na Velký pátek, což je podle profesora časově takřka neproveditelné.

Navíc podle židovského kalendáře se ve středu (1. dubna 33 - podle gregoriánského kalendáře) podávalo tradiční pesachové, židovské velikonoční jídlo. To se podávalo i na večeři Krista a jeho učedníků.

"Ať už si o Bibli myslíte cokoli, jisté je, že Židé by nezaměnili své tradiční velikonoční jídlo za jiné, takže si evangelia sama protiřečí, což je vskutku těžko pochopitelné," uvedl Humphreys podle AFP.

"Mnoho učenců se domnívá, že právě kvůli tomu nelze věřit evangeliím. My však vycházíme z poznatků vědy i evangelií, takže můžeme dokázat, že žádné rozpory vlastně nejsou," dodal.

Profesor už dříve určil datum Kristova zmrtvýchvstání na neděli 5. dubna a domnívá se, že současná zjištění by konečně mohla vyřešit jednu z největších hádanek křesťanského světa a určit stálé datum velikonočních svátků na první dubnovou neděli.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.