Profesor cambridgeské univerzity nyní své poznatky představil v nové knize Mystery of The Last Supper (Záhada Poslední večeře). Využil při nich své dlouholeté zkoumání biblických údajů, které porovnal s výsledky výzkumů různých historiků i astronomů. Za všechno podle něj může nepřesné použití kalendáře.
Termín VelikonocKvůli nepřesnostem v evangeliích nemají Velikonoce pevný termín. V roce 325 určil Koncil nicejský s papežem Viktorem datum svátků na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem (tehdy se odlišily od židovského Pesachu). Velikonoce tedy mohou nastat jakoukoli neděli mezi 22. březnem a 25 dubnem. |
Matouš, Marek a Lukáš se při psaní evangelií řídili starým kalendářem a nikoli oficiálním židovským lunárním kalendářem, míní Humphreys. Pouze Jan použil ve svém textu platný kalendář, proto se jeho evangelium od ostatních tří liší.
To by ovšem znamenalo, že Poslední večeře Páně se neodehrála ve čtvrtek, jak se odedávna traduje, ale už ve středu. Humphreys míní, že to dává i větší smysl. Dosud platilo, že Kristus byl zatčen, odsouzen a ukřižován následující den - na Velký pátek, což je podle profesora časově takřka neproveditelné.
Navíc podle židovského kalendáře se ve středu (1. dubna 33 - podle gregoriánského kalendáře) podávalo tradiční pesachové, židovské velikonoční jídlo. To se podávalo i na večeři Krista a jeho učedníků.
"Ať už si o Bibli myslíte cokoli, jisté je, že Židé by nezaměnili své tradiční velikonoční jídlo za jiné, takže si evangelia sama protiřečí, což je vskutku těžko pochopitelné," uvedl Humphreys podle AFP.
"Mnoho učenců se domnívá, že právě kvůli tomu nelze věřit evangeliím. My však vycházíme z poznatků vědy i evangelií, takže můžeme dokázat, že žádné rozpory vlastně nejsou," dodal.
Profesor už dříve určil datum Kristova zmrtvýchvstání na neděli 5. dubna a domnívá se, že současná zjištění by konečně mohla vyřešit jednu z největších hádanek křesťanského světa a určit stálé datum velikonočních svátků na první dubnovou neděli.
