"I když komunikujeme prostřednictvím vylepšujících se moderních prostředků, uchovejme si kousek dějin," zněl jeden z posledních poslaných telegramů.
"Tohle dobře schovej jako kousek historie, mami," stálo na dalším.
V dobách před rozmachem mobilních telefonů a internetu byla telegrafní síť v Indii mnohem populárnější než třeba v České republice, kde přestala fungovat v roce 2010. Byla totiž hlavním druhem komunikace na velké vzdálenosti.
Neděle se však stala posledním dnem, kdy úřady přijímaly telegramy k odeslání. Služba, známá všeobecně jako "tár", tedy drát, definitivně skončila kvůli narůstajícím finančním ztrátám.
Aby se úřady vypořádaly s očekávaným přílivem zákazníků, musely posílit služby. Poslední telegramy odešly ve 22:00 místního času (18:30 SELČ) a doručeny byly ještě během noci nebo nejpozději v pondělí.
Při takovém provozu by nemuseli telegraf rušit
V hlavním městě v Dillí této služby naposledy využili jak ženy v domácnosti, tak studenti či kondiční běžci, kteří si na telegrafní úřad odskočili z ranního joggingu.
Mnoho lidí při tom používalo technologie, které telegrafní servis zruinovaly. Buď telefonovali nebo posílali esemesku svým blízkým, aby od nich dostali adresu, na kterou by mohli telegram odeslat.
"Ještě nikdy tu nebyl takový provoz. Jsou tu lidi, co posílají i dvacet telegramů najednou," řekl zaměstnanec telegrafu Randžana Dás. "Kdyby tu byl takovýhle provoz celý rok, tak by tu službu nezrušili," poznamenal jeho kolega Vinod Rai.
V minulém století ale byl telegraf ještě populárnější než v závěrečný den svého provozu. Jen během krvavého dělení subkontinentu na Indii a Pákistán po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947 bylo odesláno 20 miliard telegramů.
Ve vrcholných dobách své slávy v roce 1985 posílala státní telegrafní služba 600 tisíc telegramů denně po celé Indii, ale tento počet se smrsknul na současných 5 000 denně. Většinu z nich navíc odesílaly jen vládní úřady.
