Objednali si bohaté večeře, šunku, uzené a pivo. Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ, zvolil sladké. Objednal si zákusky. Tak popsal poslední chvíle odsouzenců odborník na historii českého vězeňství Aleš Kýr, když vystoupil na mezinárodní konferenci o komunistických procesech v Československu.
Na základě dokladů nalezených až v posledních několika letech detailně popsal poslední chvíle odsouzenců i jejich smrt. "Řekl bych, že velmi trpěli. Byl to dost nehumánní způsob popravy," říká Kýr.
Čas mezi popravami: půlhodina
Odsouzení byli popraveni naráz. Rozdělili je na dvě skupiny: lichá čísla k šibenici číslo jedna, sudá ke dvojce. "Dělal jsem si propočet. Šli za sebou v rozmezí dvacet šest až třicet pět minut," popisuje Kýr.
Díky jeho bádání je jasné i to, kde šibenice stály a jak vypadaly. V roce 1994 se našla poslední zachovalá šibenice tohoto typu. "Bývalý politický vězeň Ladislav Novotný, který byl na Pankráci vězněn a měl možnost se dostat k oknům, nám ukázal, kde přesně stály. Řekl: tady kopejte," vyprávěl Kýr.
Na místě se skutečně našly základy jedné z nich. Kýr a jeho spolupracovníci později našli v Liberci v soudním archivu i zachovalé oprátky - byly sice z jiného procesu, ale šlo o stejný typ. Podobně byli totiž popravováni i odsouzení v ostatních procesech včetně Milady Horákové. A také nacističtí zločinci po válce.
Smrt nenastávala hned, ale až po chvíli - lékař musel k oběšenému vylézt, zjistit, zda tluče srdce, a když ne, čekalo se dál. Kýr se svým příspěvkem na konferenci vzbudil zájem. "Všichni by měli vědět, jak to probíhalo, neměl jsem v úmyslu nikoho šokovat," řekl.
Popel ve větru
V procesu, v němž komunisté pod dohledem sovětských poradců účtovali se smyšlenými zrádci, byl odsouzen i Artur London, který po propuštění z vězení popsal kruté výslechy, mučení a proces v knize Doznání. Zmínil se, že pytel s popelem jedenácti popravených vysypal řidič na silnici, aby mu neklouzalo auto po námraze. Kýr však pro tuto verzi nenašel dost důkazů.
Skutečnost byla i tak dostatečně krutá. Když popravili posledního odsouzeného, kterým byl Slánský, hodili do jeho rakve obě oprátky a těla nechali spálit. Popel nasypali do jednoho pytle, vážil pětatřicet kilo. Rozptýlili ho do větru.
