Poslanci dnes zahájili poslední schůzi Sněmovny, na programu mají také změnu ústavy.

Poslanci dnes zahájili poslední schůzi Sněmovny, na programu mají také změnu ústavy. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Poslední schůzi poslanců ovládly místo ústavy hádky a boj o voliče

  • 438
Sněmovna se sešla na své poslední řádné schůzi před volbami. Poslanci hned ukázali, jak jim o sněmovních prázdninách scházely hádky u řečnického pultíku. Na mušku si vzali i Ústavní soud. Poslanci nakonec došli i k dohodě, k rozpuštění Sněmovny bude stačit třípětinová většina, přičemž prezident bude muset vyhovět.

Debata o změně ústavy se odpoledne dostala návrhem poslance Marka Bendy znovu do druhého čtení, což umožnilo přidávat pozměňovací návrhy. Sněmovna by mohla schválit své rozpuštění třípětinovou většinou, prezident jí pak bude muset vyhovět.

Změna ústavy se dostane znovu na program schůze ve čtvrtek. Musí uplynout osmačtyřicetihodinový interval, aby se návrh mohl projednat v dalším čtení. Předsedové ODS a ČSSD uvedli, že definitivní schválení volební ústavní novely se dá čekat v pátek.

MELČÁK JE JEN FIGURKA

Prezident Klaus si myslí, že Milošem Melčákem pohybuje někdo jiný

Rozpravu nad sněmovním tiskem 16, který má změnit Ústavu, začal její spoluautor, poslanec Zdeněk Jičínský. Podle něj je nastalá situace fraškou, do níž poslance zatáhl Ústavní soud.

Po něm se u pultíků začali střídat lídři politických stran, Mirek Topolánek, Cyril Svoboda, Jiří Paroubek a Miroslav Kalousek. Šéf socialistů se pustil do Kalouska, že rekordně zadlužil zemi. Své si přisadil i ostrý řečník David Rath.

Kalousek už jen rezignovaně prohlásil, že určitě zavinil i schodek rozpočtu USA a že "mezi snídaní a svačinou přesvědčil Melčáka, aby podal ústavní stížnost".

Premiér Jan Fischer na poslední schůzi Sněmovny (8. září 2009)

Pokud pozítří Ústavní soud Melčákovu stížnost nezamítne, mohl by pak přijít na řadu několikadenní "sprint", v němž by v krátkém sledu změnu schválila Sněmovna, Senát a prezident, načež by vyšla ve sbírce zákonů.

U pultíku se střídali šéfové stran

Mirek Topolánek poznamenal, že podstatné je řešit nastalou situaci, nikoli se ohlížet do minulosti. Zmínil také definici veřejného zájmu, kterým se podle něj dnes ohání kdekdo. "Definici veřejného zájmu nám dává ústava. Lid je zdrojem veškeré moci, k tomu není co dodat," uvedl.

Odklad voleb by podle něj nejvíc poškodil občany, ne politické strany. Pro ně by mohlo být pohodlné "nechat špinavou práci na úřednické vládě", ale bylo by to nezodpovědné.

Mirek Topolánek na poslední schůzi Sněmovny (8. září 2009)Jiří Paroubek na poslední schůzi Sněmovny (8. září 2009)

Šéf ČSSD zopakoval už dobře známý argument socialistů, že je důležité volby příliš neodkládat kvůli hrozícímu rozpočtovému provizoriu. Podle něj má tato vláda udržovat chod státu. "Do některých věcí se ale nemůže vrhnout," řekl, když mluvil o schvalování rozpočtu.

Paroubek dále řekl, že rozhodnutí ústavních soudců o volbách bylo neústavní a že je na čase zahájit debatu o budoucím postavení Ústavního soudu a jeho roli, kterou má plnit.

Předseda zelených Ondřej Liška navrhl, aby se hlasovalo o přerušení debaty o změně ústavy do doby, než rozhodne Ústavní soud o stížnosti. Poslanci to ale zamítli, pro bylo jen 19 přítomných.

Poslanci Martin Bursík, Ondřej Liška a Kateřina Jacques na poslední schůzi Sněmovny (8. září 2009)

Shoda mezi stranami panuje na doplnění ústavy o možnost rozpuštění Sněmovny na návrh třípětinové, tedy ústavní většiny poslanců. Novela má umožnit uspořádání předčasných voleb co nejdříve v případě, pokud by je Ústavní soud znemožnil provést v původním, avšak zpochybněném termínu 9. a 10. října. Strany se zatím liší v názoru na to, zda by Sněmovna měla skončit okamžitě, nebo až dnem voleb.

CO BUDE NA PROGRAMU

Mnoho poslanců se snažilo na program poslední schůze protlačit návrhy, které ležely několik měsíců bez povšimnutí. Mnoho jich bylo zamítnuto, jednat se ale bude třeba o odkladu státních maturit, ovšem až na zítřejším pokračování schůze.

Naopak poslanci nekývli na návrh, aby se probrala úprava takzvaného náhubkového zákona.

Například komunisté nadále chtějí, aby mandát Sněmovny končil až dnem předčasných voleb, nikoli dnem hlasování o jejím rozpuštění. Podle zástupců KSČM nejde v první řadě o platy, ale o možnost pracovat na návrzích zákonů, které by v případě okamžitého konce Sněmovny "padly pod stůl".

Podle novely, bude-li tento týden schválena, by se mohly předčasné volby uskutečnit nejdříve 30. a 31. října, častěji se mluví o 6. a 7. listopadu. "Zda to skutečně povede k termínu konání voleb na konci října, nebo na začátku listopadu, je ještě otázkou," poznamenala místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Ona sama má ke zvolenému řešení výhrady.

"Mám velký problém s tím, že se Sněmovna rozpustí a vznikne mezidobí, v němž část kompetencí přechází na Senát, ale například rozpočet a rozpočtová opatření nepřecházejí," řekla. Jako příklad uvedla situaci, kdy by bylo nutné kvůli povodním uvolňovat peníze z rozpočtu na nápravu škod. V případě rozpuštění Sněmovny by to neměl kdo udělat.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video