Poslanci se začali zabývat návrhem na změnu ústavy, podle níž by už prezidenta nevybíral parlament jako při poslední volbě, kde se utkali Václav Klaus a Jan Švejnar.

Poslanci se začali zabývat návrhem na změnu ústavy, podle níž by už prezidenta nevybíral parlament jako při poslední volbě, kde se utkali Václav Klaus a Jan Švejnar. | foto: René Volfík, ČTK

Poslední pokus prosadit přímou volbu Klausova nástupce na Hradě je tu

  • 136
Možnost, že nástupce Václava Klause na Pražském hradě zvolí místo poslanců a senátorů všichni občané, ještě zcela nezmizela. Poslanci se v úterý začali zabývat vládním návrhem změny ústavy, která by to umožnila, a podpořili tuto změnu v prvním čtení. Rozhodující ale bude, zda se politici domluví i na možné úpravě pravomocí hlavy státu.

Zatímco vládní koalice se kloní k tomu, že se na kompetence prezidenta sahat vůbec nemusí, opoziční ČSSD je zatím přesvědčena o opaku. Ale bez dohody vlády s opozicí žádná změna Ústavy ČR neprojde, protože v Senátu má na rozdíl od Sněmovny převahu sociální demokracie.

Možní kandidáti na Pražský hrad

Přemysl Sobotka (místopředseda Senátu), Miroslava Němcová (předsedkyně Sněmovny) - dvojice, o níž se nejvíc mluví v ODS

Karel Schwarzenberg - ministra zahraničí by ráda do volby nasadila TOP 09, jeho samotného zajímá spíše přímá volba

Jan Švejnar (ekonom), Jan Fischer (bývalý premiér) - o možné podpoře Švejnara, který kandidoval už v minulé volbě, hovořil dříve předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Švejnar by měl i podporu VV. Stejně jako Švejnar by i Fischer měl šanci získat hlasy napříč stranami - zprava doleva.

Miloš Zeman - bývalý premiér podmiňuje svůj druhý pokus získat funkci prezidenta zavedením přímé volby všemi občany.

Vládní návrh změny ústavy počítá s tím, že novou hlavu státu by občané volili podobně jako senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidáty na Hrad by přitom kromě 20 poslanců či 10 senátorů mohlo peticí navrhnout i 50 tisíc občanů.

"K takové změně se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení," připomněl ve Sněmovně ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil.

Novinkou má být rozšíření důvodů odvolání prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu by mohly podat Senát a Sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina.

Vrácení návrhu k přepracování navrhl komunista Stanislav Grospič, ale sociální demokraté se ke komunistům nepřidali.

Změna může narazit v Senátu

Problém je ale v tom, že se řadě senátorů nelíbí, že by horní komora parlamentu měla přijít o jednu z mála reálných pravomocí, které opravdu má. I proto ČSSD tlačí na to, aby Senát ovlivňoval jmenování členů bankovní rady ČNB, podobně jako posuzuje prezidentovy návrhy na ústavní soudce.

"Jestli vládní koalice odmítne paušálně všechny návrhy opozice, pak mám pocit, že vládní koalice přímou volbu prezidenta nechce," řekl v úterý ve Sněmovně lídr oranžových Bohuslav Sobotka.

"Rádi bychom otevřeli debatu o tom, aby se prezident volil šest let místo pěti, takže by se přímá volba konala vždy na podzim spolu se senátními volbami. Ušetřila by se na tom pokaždé asi miliarda," uvedl poslanec Jeroným Tejc ze sociální demokracie.

Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury hledá ČSSD zástupné problémy, aby mohla vládní návrh shodit ze stolu. "O tom, zda bude přímá volba, se rozhodne v Lidovém domě. My přímou volbu chceme," řekl Stanjura.

"Za TOP 09 a Starosty bych chtěl deklarovat jasnou podporu přímé volbě," uvedl ve Sněmovně poslanec Stanislav Polčák. Obdobně se vyjádřila i vicepremiérka za Věci veřejné Karolína Peake. Vyzvala také k tomu, aby se politici nepředháněli v tom, kdo chtěl přímou volbu jako první, ale skutečně ji podpořili.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue