Bitevní vrtulníky Mi-24 sovětské výroby nejsou kompatibilní se systémy NATO, armáda se jich v následujících letech zbaví.

Bitevní vrtulníky Mi-24 sovětské výroby nejsou kompatibilní se systémy NATO, armáda se jich v následujících letech zbaví. | foto: AP

„Poslední naděje“ armády prošla vládou, Vondra uspěl s Bílou knihou

  • 399
Armáda má po schůzi vlády jasněji o své podobě v příštích letech. Skončí některé druhy techniky, třeba bitevní vrtulníky a protiletecké rakety. Vojákům naopak zůstanou stíhačky a budou pracovat na lepší součinnosti s NATO. Experti ale varují, že bez navýšení rozpočtu zbude z armády do roku 2020 jen torzo.

Alexandr Vondra má za sebou nezbytný krok (byť pouze jeden z mnoha), který musel učinit, aby mohl být jednou považován za úspěšného ministra obrany.

Takové je hlavní poselství z jednání vlády, která rozebírala měsíce připravovanou knihu změn v armádě. A Vondrovy úmysly posvětila.

Dokument sedm měsíců připravovali vojáci nejrůznějších hodností, civilisté, odborníci, bezpečnostní experti či ekonomové a členové armádních záloh.

"Vláda dnes jednomyslně schválila Bílou knihu obrany. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tom podíleli, byla to práce sedm měsíců dlouhá," uvedl po jednání vlády ministr obrany Alexandr Vondra.

Kniha podle něj jako zrcadlo pravdivě ukazuje, jak na tom armáda je. Zároveň ale udává směr do budoucna. Dokument si bude moci přečíst každý. "Bílou knihu zveřejníme na webu ministerstva obrany zřejmě už v následujících dnech," slíbil mluvčí Jan Pejšek.

Klíčové změny

Jedenáct novinek, které čekají armádu, aby vůbec přežila

Konkrétní představy, jak se ozbrojené síly mají změnit, už jsou známé delší dobu. Například že se zmenší rozloha i počet vojenských újezdů (o rušení újezdu Brdy čtěte zde), že se změní kritizovaný systém zakázek na novou techniku nebo že armáda přijde o bitevní vrtulníky a protiletecké rakety.

Jenže to klíčové je, aby Vondra vůbec pro své kroky měl podporu vlády, což znamená nejen vzetí 168stránkového dokumentu na vědomí, ale jeho aktivní obhajobu a prosazování. Jak moc silnou podporu získal, to se teprve uvidí.

Dosavadní reformní materiály armády širší zastání postrádaly buď od samého začátku, nebo spadly pod stůl se změnou vlády. Ani teď to nebude úplně jednoduché. Opozici například vadí, že Česko nejdříve řeší směřování armády, přičemž dosud nemá novelizovanou Bezpečnostní strategii ČR.

Změny v technice

ZŮSTANE:

  • nadzvukové a podzvukové letectvo
  • radiolokátory s přímou vazbou na protivzdušnou obranu NATO
  • tankový prapor, ale jen do konce životnosti tanků; jeho smysl bude ještě posouzen
  • schopnost přípravy území pro přijetí spojeneckých posil v případě ohrožení

SKONČÍ:

  • protiletadlové raketové komplety velkého dosahu
  • bojové vrtulníky Mi-24/35
  • rozvoj mobilních pasivních sledovacích systémů
  • bojová vozidla pěchoty BVP-2 (o modernizaci BVP-1 dosud není rozhodnuto)
  • Centrum biologické ochrany Těchonín, nebude-li do poloviny roku 2012 nalezeno využití

Obavy a nedůvěru budí i zkušenosti z minulých let, kdy veřejnost z úst politiků a vojáků slýchala, že současné ubírání prostředků je nejzazší a poslední možná mez, načež se za pár let škrtalo dál.

Když nebude víc peněz, zbude z armády do deseti let torzo

Na Bílé knize zní nadějně upřímnost, s níž obranní experti i vojáci kritizovali řadu současných nešvarů.

Přiznávají, že armáda ztrácí konkurenceschopnost na trhu práce, čímž není pro mladé uchazeče o práci atraktivní. Otevřeně popisují plýtvání, k němuž v resortu dosud docházelo. A říkají, že dosažení "plných operačních schopností", které bylo před čtyřmi lety stanoveno na rok 2018, je zcela nereálné.

Stanovili proto tři scénáře vývoje. Pokud bude zachován současný rozpočet ministerstva obrany, zbude podle nich kolem roku 2020 z armády torzo neschopné plnit základní role a funkce. Při navýšení rozpočtu o 5 až 8 procent armáda udrží současné schopnosti. Aby se mohla rozvíjet, potřebuje ještě více peněz.

Pro rok 2011 rozpočet ozbrojeným silám přiřkl 44 miliard korun, což je 1,15 % HDP (respektive 3,7 procenta výdajů státního rozpočtu). Nikdy v minulosti přitom armáda nedostávala méně než 1,3 % HDP či než čtyři procenta výdajů rozpočtu.

Kritizované zakázky má zajistit nový úřad a agentura NATO

Jednou z nejsporněji vnímaných stránek armády a ministerstva obrany je systém nákupů nové techniky. Také ten čekají výrazné změny. Techniku půjde kupovat bez prostředníků - těmi jsou například firmy Omnipol či MPI Group - kteří čelí podezření z předražování zakázek.

Na úrovni ministerstva má nákupy techniky řídit Národní úřad pro vyzbrojování, Vondra také plánuje více používat Agenturu NATO pro údržbu a zásobování (NAMSA). Ta zjednodušeně řečeno sleduje, který členský stát Aliance chce koupit něco pro svou armádu, a pokud existuje zájem o stejný materiál, spojí jej do jedné zakázky (kde je jednotková cena nižší).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video