Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední císař se stane blahoslaveným

  1:00aktualizováno  1:00
Do Vatikánu směřují dvě stovky Habsburků. Tolik se jich na jednom místě neshromáždilo od zániku rakousko-uherské monarchie, která 640 let ovládala střední Evropu. Důvodem je blahořečení posledního císaře Karla I., které se uskuteční v sobotu.

Císař Karel vládl od roku 1916 až do zániku monarchie o dva roky později. "Víra určovala jeho život od mládí, zejména během první světové války, jakož i v exilu na ostrově Madeira," uvedl Vatikán k procesu blahořečení, který trval 55 let.

Vatikánu bylo za tu dobu předáno na 50 tisíc dokumentů, na jejichž základě se může bývalý vládce stát blahoslaveným. V pozadí snahy o blahořečení stála především vdova po císaři Zita, která se nikdy nevzdala myšlenky na obnovení monarchie. S osobou císaře prý souvisí "nejméně jeden" zázrak.

Jistá smrtelně nemocná polská jeptiška v Brazílii, která se modlila za Karlovo blahořečení, se pak zázračně uzdravila. Pro vatikánskou komisi lékařů a teologů to byl důvod k blahořečení.

Kritici však císaři vytýkají, že byl zodpovědný za nasazení bojového plynu v první světové válce. V očích řady historiků byl sice zbožným člověkem, ale neschopným panovníkem. 

Pro vídeňského arcibiskupa a kardinála Christopha Schönborna je nicméně Karel I. jediný válečný vůdce, který respektoval vatikánská nařízení a usiloval o mír. To tvrdí také nejstarší císařův syn Otto von Habsburg.

"Můj otec chtěl pro mír udělat vše." Blahořečení rozdělilo rakouskou politickou scénu. Tu bude ve Vatikánu zastupovat šéf parlamentu Andreas Khol, představitel vládních lidovců kancléře Schüssela. Opozice mu vytýká, že svou přítomností vzdá hold monarchii.

Rakouská média také poukazují na fakt, že otec papeže Jana Pavla II. byl ještě občanem c. k. monarchie, tudíž poddaným monarchy. Prezident Heinz Fischer účast na ceremonii odmítl s tím, že není katolík. 

Císař, který vládl od roku 1916 až do rozpadu monarchie v roce 1918, zemřel v roce 1922 v exilu na portugalském ostrově Madeira. "Celkově Karla I. hodnotím jako kladnou postavu, která prý skutečně upřímně usilovala o mír. Jestli si však zaslouží blahořečení, to posoudit neumím," říká český historik Jiří Pernes.

Co je blahořečení?

• Blahořečení neboli beatifikace znamená, že papež svolí, aby daný člověk mohl být v určitém církevním společenství či regionu uznáván za Kristova svědka.

• Blahořečení předchází procedura, pro kterou katolická církev vypracovala přesná pravidla. Základním předpokladem přípravy procesu blahořečení je pověst svatosti (fama sanctitalis) podložená hrdinskými ctnostmi zemřelého. Papež Jan Pavel II. za 25 let svého pontifikátu kanonizoval 477 lidí a blahořečil 1318, což je více než všichni jeho předchůdci dohromady.

• K beatifikaci církev požaduje zázraky s ověřenou pravostí.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.