Kardinální otázka zní hlasitě už dnes: kde bude místo jejich posledního odpočinku. Očekává se, že konečný verdikt o termínu ukončení provozu raketoplánů padne tento podzim. Ačkoli ještě není známo přesné datum, kdy budou volné, do soutěže o jejich získání se už zapojilo 21 amerických institucí.
O jednom z dosluhujících raketoplánů je přitom už de facto rozhodnuto. NASA avizovala, že nejstarší z trojice funkčních raketoplánů, Discovery, poputuje na místo, kde je dosud jeho "otec", zkušební prototyp raketoplánů Enterprise, do Smithsonianského muzea ve Virginii kousek od Washingtonu. Tato instituce je respektovaná jako celostátní centrum historie kosmického výzkumu.
Enterprise, v podstatě již zcela vybrakovaný vrak, pak získá jeden z neúspěšných uchazečů. Neboli některá z institucí, které nezískají Atlantis či Endeavour.
NASA sice říká, že hodlá dát raketoplány zdarma, zájemcem však musí být kvalifikovaná instituce, která má peníze na "přepravné a balné". To podle NASA obnáší zhruba 29 milionů dolarů (zhruba 550 milionů korun) za kus. V tom jsou započítány například ceny za opravy po ukončení letů či za připevnění raketoplánu ke speciálně upravenému letounu Boeing 747, který je schopen raketoplán přepravit. Nutnou podmínkou je i vyhovující přistávací dráha, na niž by mohla být "zásilka" s raketoplánem dopravena.
Uchazeči o raketoplán zároveň musí být schopni ho náležitě uskladnit. Nevyhnutelný je krytý klimatizovaný prostor. Raketoplány byly sice skvěle vybaveny na to, aby přestály tak výjimečné podmínky, jako jsou například spršky mikrometeoritů či průlet atmosférou, s deštěm však příliš nepočítaly. "Jsou propustné jako síto," řekl listu Wall Street Journal odborník na raketoplány Dennis Jenkins.
Je to horší bitka než o concordy
Přes všechny překážky řada zájemců o raketoplány neprořídla. Poslední podobná soutěž se v USA odehrála, když v roce 2003 končil s létáním legendární nadzvukový letoun Concorde. Tehdy jeho provozovatelé Air France a British Airways obdrželi desítky žádostí.
Situace však byla jednodušší v tom, že concordů bylo třináct a aerolinky se svobodně rozhodovaly, komu je přenechají.
"Nynější soutěž bude daleko hloupější, protože do ní budou zataženi politici," předpovídá Jenkins. A ti už teď měří síly. Newyorský senátor Charles Schumer už v březnu apeloval na Senát, aby se přimluvil za muzeum na Manhattanu.
"Je čas přesvědčit NASA, že právě tady je to pravé místo pro ikonický stroj," uvedl. Hlavním argumentem je, že ho tu uvidí nejvíc lidí. Floridský senátor a někdejší astronaut Bill Nelson zase tvrdě lobbuje za Kennedyho vesmírné středisko na Floridě.
Logiku to má, odtud startovalo všech dosavadních 132 vesmírných misí raketoplánů. Kalifornská muzea zase vytahují trumf, že tu hodně letů končilo.
V osudí je však například i armádní muzeum na letecké základně Dayton v Ohiu či muzea v Texasu, odkud byly vesmírné mise řízeny. Ve frontě na raketoplány je pěkně dusno.
Z PĚTI SE DVA ZŘÍTILYProgram vývoje raketoplánů oznámil v roce 1972 prezident Richard Nixon. První zkušební exemplář Enterprise, představený v roce 1976, byl určen pouze k testování v atmosféře. Do vesmíru zamířil jako první v roce 1981 raketoplán Columbia. Jeho mise v roce 2003 skončila katastrofou, při níž zahynula celá posádka. Další raketoplán Challenger (první start do vesmíru v r. 1983) skončil rovněž tragicky, v roce 1986 zahynula při startu celá posádka. Zůstávají tak Discovery, Atlantis a Endeavour. |
