Strana LIDEM v čele s předsedkyní Karolínou Peake si zatím na poslenecký klub nároky dělat nemůže. Ilustrační foto

Strana LIDEM v čele s předsedkyní Karolínou Peake si zatím na poslenecký klub nároky dělat nemůže. Ilustrační foto | foto: Dalibor Puchtapro iDNES.cz

LIDEM zatím poslanecký klub nevznikne, Senát zamítl změnu normy

  • 34
Senát ve středu zamítl návrh na změnu jednacího řádu Sněmovny, podle níž by straně LIDEM vznikl nárok na poslanecký klub, ačkoli podle současných pravidel nemá dostatek poslanců. V případě jeho vzniku by strana mohla čerpat příspěvky na činnost klubu. Kontroverzní předloha tak nyní zamíří zpět k posouzení poslancům.

Předloha mimo to omezuje také možnost obstrukcí. Vládní koalice ji ve Sněmovně prosadila v únoru. Opozice, jež má v Senátu většinu, ji už tehdy kritizovala. Proti se však v horní komoře parlamentu postavili i senátoři za občanskou demokracii.

Pro zamítnutí normy hlasovalo 50 z 53 přítomných senátorů. Proti nebyl nikdo.

Senátoři vesměs poukazovali na to, že ustanovení se dostala v dolní komoře do jejich předlohy, která měla původně zpřísnit a zpřehlednit pravidla pro schvalování zákonů. Sněmovna všechny tyto body vypustila.

"Ze Sněmovny přišel jen soubor pozměňovacích návrhů," konstatoval Miroslav Nenutil (ČSSD). Podle Marty Bayerové (KSČM) se dolní komora zachovala ostudně, senátorka hovořila o údajné zkorumpovanosti české vládní politiky.

Sobě vše, nám nic... Pohrdají Senátem, míní horní komora

Předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera poukázal na to, že Sněmovna podpořila v jiné předloze jen zpřísnění pravidel pro Senát. "Naše zpřísnění nechali, to své si upravili k obrazu svému," uvedl.

Podle někdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ) je postup Sněmovny ukázkou toho, co kritizoval Ústavní soud v takzvaném přílepkovém nálezu. Vladimír Dryml (SPOZ) si zase postěžoval na údajnou aroganci Sněmovny a na její pohrdání Senátem.

Pokud Sněmovna senátní veto přehlasuje, předloha narazí i u nového prezidenta Miloše Zemana. Zeman už dříve ohlásil, že novelu poslancům rovněž vrátí. K přehlasování Senátu a poté eventuálně i prezidenta jsou třeba hlasy nejméně 101 poslanců, tedy nadpoloviční většiny všech.

Frakce by si polepšily, opozice pohoršila

Předloha snižuje nutný počet členů pro klub, který vznikne během volebního období, z nynějších deseti na šest. Nový klub by získal i finanční příspěvek na chod, ačkoli dosud platný jednací řád s tím pro frakce vzniklé až v průběhu volebního období nepočítá.

Opozice by podle novely ztratila právo zablokovat závěrečné schvalování zákonů v jiných hodinách, než jsou zákonem stanovené středy a pátky od 9:00 do 14:00. Nyní k tomu stačí veto nejméně dvou poslaneckých klubů.

Úpravy programu schůzí by navíc mohli navrhovat jen předsedající či šéf poslaneckého klubu a Sněmovna by mohla sloučit diskusi k více návrhům.

Projednáním novely nynější schůze Senátu skončila. K další se senátoři sejdou už za týden, na programu mají rušení doživotní imunity zákonodárců nebo regulaci anonymních akcií. Na zasedání byl pozván také prezident Miloš Zeman.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video