Poslanec Milan Šťovíček odstoupil z funkce místopředsedy Věcí veřejných. (18.

Poslanec Milan Šťovíček odstoupil z funkce místopředsedy Věcí veřejných. (18. 4. 2012) | foto: ČTK

Zachránce vlády Šťovíček z VV spojí své síly se Starosty a nezávislými

  • 12
Poslanec a litvínovský starosta Milan Šťovíček se rozhodl spojit síly s vládním hnutím Starostové a nezávislí. Poměr sil ve Sněmovně se tím nijak výrazně nezmění. Šťovíček vládní koalici podporoval již dříve, což ho stálo místo v řadách nyní opozičních Věcí veřejných.

Poslanec v prohlášení, které v neděli večer rozeslal jeho asistent, neuvádí, jestli se stal či stane členem STAN nebo jejího společného klubu s TOP 09. Uvedl jen, že nalezl "zásadní shodu" v prosazování programových cílů s předsedou STAN i poslanecké frakce Petrem Gazdíkem. "Jako starostovi města jsou mi také blízké programové cíle hnutí STAN," uvedl Šťovíček.

"Z uvedených důvodů jsem se rozhodl spojit při své práci v Poslanecké sněmovně své síly s hnutím Starostové a nezávislí při prosazování uvedených programových cílů a priorit," oznámil Šťovíček.

S Gazdíkem se poslanec podle prohlášení shodl v prioritách prosazování principů trvale udržitelného rozvoje při rozhodování o Státní surovinové politice ČR, Státní energetické koncepci i v dalších strategických dokumentech státu, krajů i obcí. Společnou řeč našli taká v postoji k zachování územně ekologických limitů těžby uhlí, nepřijatelnosti možnosti vyvlastnění nebo jiného omezování vlastnických práv majitelů nemovitostí v těžebních oblastech a nutnosti "zvýšení spodní hranice úhrady z vydobytého nerostu, zejména u strategických surovin".

Pětapadesátiletý poslanec byl v letech 2001 až 2009 členem ODS, stranu opustil v souvislosti se sesazením z křesla starosty Litvínova. O rok později byl za VV zvolen do Sněmovny a posléze se vrátil i do čela města.

Do loňského dubna byl místopředsedou VV, v listopadu pak byl za podporu vlády ze strany vyloučen (o důležitosti jeho hlasu při hlasování o církevních restitucích čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video