Počítá s tím změna školského zákona, kterou se vláda chce zabývat za čtrnáct dní. "Ukazuje se, že jedna přihláška není dobré řešení. Je načase to změnit," řekl šéf školského výboru ve Sněmovně Walter Bartoš (ODS).
Pravděpodobnost, že poslanci schválí úpravu školského zákona, je poměrně vysoká. ODS původně prosazovala, aby si studenti mohli podat neomezené množství přihlášek. Věděli však, že by tento návrh přes opozici neprošel. "Tři přihlášky jsou kompromisem, protože chci, aby zákon podpořila i ČSSD," dodal Bartoš.
Návrh řeší i to, aby se ředitelé středních škol včas dozvěděli, zda k nim uchazeč nastoupí. Studenti by jim museli do určitého data poslat informaci, že se pro školu skutečně rozhodli.
S novým systémem podávání přihlášek by souhlasili i ředitelé škol. Podle některých z nich by se totiž žáci rozhodovali srdcem a hlásili by se na školu, kam je to opravdu táhne. A ne na tu, která je sice nezajímá, ale mají jistotu, že budou přijati.
"Student se dnes nemá možnost objektivně rozhodnout, kam chce jít. Setkali jsme se s tím, že si raději zvolili horší školu jen proto, že se báli, že je na dobrou nepřijmou," řekla ředitelka pražské Základní školy Kladská Kateřina Vávrová.
Jak na střední školu
Nynější systém
Žáci devátých tříd si mohou do prvního kola přijímacích zkoušek na střední školy podat pouze jednu přihlášku. Pokud neuspějí, musí počkat, které školy vypíší druhé kolo a pro kolik žáků. Pak už si mohou dávat přihlášek, kolik chtějí, ale pouze na školy, jež další kola vypisují.
Návrh zákona
Žáci si budou moci už na první kolo přijímaček vypsat tři přihlášky. Poté budou muset do školy, kam byli přijati, k určitému datu poslat takzvanou zápisku. Díky ní budou ředitelé škol včas vědět, kolik studentů k nim nastoupí.
Podobný názor má i ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia Václav Klaus mladší. Jemu by se líbilo, kdyby si mohl student dát libovolný počet přihlášek. "Tři jsou lepší než jedna," řekl Klaus.
To však není jediná změna, kterou chce Walter Bartoš prosadit. Navrhuje, aby byla zrušena výstupní hodnocení. Ta nyní musí základní školy dávat všem žákům devátých tříd k závěrečnému vysvědčení. Při přijímání žáků na střední školy by k němu měli profesoři přihlížet. To se však neděje.
Neexistuje totiž žádný návod, jak má hodnocení vypadat. Každá škola ho píše úplně jinak a ani střední školy na něj neberou příliš ohled. "Má to být kritérium při přijímacích zkouškách, a proto by mělo být přesně definováno. To ale není. Každý ho píše jinak a žáka hodnotí jinak. Myslím, že to k ničemu není," vysvětlil Bartoš.
Mateřská škola pro některé za peníze
Asi nejvíc diskuse a odporu vzbudí poslední návrh nového zákona. Bartoš chce, aby nebyl pro všechny děti bezplatný poslední rok v mateřské škole. Rodiče by za něj platili. "Nevím, proč by rodiče, kteří jezdí do práce bavorákem, měli své dítě posílat do školky zadarmo. Dítě, které pochází ze sociálně slabé rodiny, bude mít výjimku a školné platit nebude," řekl.
S tím opozice nesouhlasí vůbec. "Jsem proti. Obce to finančně nezatěžuje. Nechápu, kdo by určoval, která rodina má na odpuštění školného nárok a která ne," uvedla poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.
Přestože Walter Bartoš doufá, že by se na změnách mohl domluvit napříč politickými stranami, nebude to mít jednoduché. Chce totiž zrušit zákony, které zavedla bývalá ministryně školství za ČSSD Petra Buzková. A sociální demokraté se s tím nebudou chtít jednoduše smířit.
