Loňským komunálním volbám, které přinesly zásadní změny ve vedení zlínské radnice, předcházela vyhrocená kampaň. A rušno bylo i v mezidobí říjen - listopad, kdy končící koalice, již tvořily hlavně dvě velké strany ČSSD a ODS, předávala moc svým nástupcům z TOP 09 a hnutí M. O. R. (za Morální Očistu Radnice).
Bývalá primátorka Zlína Irena Ondrová (ODS) u soudu s žalobou neuspěla.
I proto, že končící primátorka Irena Ondrová z ODS posunula původní termín konání prvního nového zastupitelstva o čtrnáct dní kvůli "podivné" stížnosti na výsledky voleb. Tu půl hodiny před vypršením termínu obdržel Krajský soud v Brně, poté se ale ukázalo, že stížnost se netýkala Zlína, ale obce Lhota u Zlína.
Průtahy se však nelíbily poslanci Petru Gazdíkovi z TOP 09 a STAN, který tehdy nařkl v různých médiích končící vedení v čele s Ondrovou z toho, že "zametá stopy". Gazdík pronesl mimo jiné tyto tři výroky:
1. To je jeden z dalších důkazů, jak moc se drží ta koalice ODS a ČSSD zuby nehty na radnici a jak se snaží za sebou uklízet stopy.
2. Chování paní primátorky nás utvrzuje v tom, že se snaží stávající koalice na radnici zametat stopy a zřejmě nemá čistý štít.
3. Není možné, aby se ve Zlíně skrz stranické a individuální zájmy či kvůli zametání stop porušoval zákon.
Janečka: Bylo to neslušné
Podle Ondrové i dalších členů rady to Gazdík přehnal. Proto ho zažalovali a chtěli po něm, aby se jim veřejně i soukromě omluvil. "Jestli si někdo myslí, že jsme něco skartovali, tak je to blbost. Pan Gazdík by se proto měl za své výroky omluvit," uvedla Ondrová.
Žalobu na ochranu osobnosti podepsali ještě další radní minulé koalice Zdeněk Blažek z ODS a sociální demokraté Vladimír Řihák, Karel Jankovič a Martin Janečka, který dělal Ondrové náměstka. "Politik musí počítat s podobnými útoky, ale toto už bylo za hranicí slušnosti," tvrdí Janečka.
Soud: Byl to politický dialog
"Výroky nebyly nepřiměřeným zásahem do osobnostní sféry žalobců. Vše se odehrávalo více méně v rámci politického dialogu," sdělila Miroslava Sedláčková, mluvčí Krajského soudu v Brně, který spor rozhodoval.
Gazdík ze soudní síně odcházel spokojený. "Jsem rád, že soud řekl, že jsem se ničeho špatného nedopustil. A že okolnosti svolání prvního zastupitelstva byly velmi podivné," reagoval Gazdík. Ani s odstupem času nemyslí, že by svými výroky přestřelil: "Celé to považuji za úsměvné. Žaloba je naprosto neadekvátní reakce."
Poslanec také říká, že ke svému tvrzení měl tehdy své důvody: dostávaly se k němu od spousty lidí, včetně nových zastupitelů, informace, že by se něco takového jako "zametání stop" na radnici mohlo dít. Důkazy ale nemá. "Nicméně si myslím, že šlo o běžné politické vyjádření. Nevidím důvod, proč bych se měl omlouvat," říká Gazdík.
Čekala jsem, že soud žalobu zamítne, reagovala Ondrová
Ondrovou prohra u soudu příliš nepřekvapila. "V novinách se řekne hodně věcí, takže jsem i čekala, že soud naši žalobu zamítne. Ale rozčarováním pro mě je, že nás soud označil za původce celé situace. S tím nesouhlasíme. Byla to chyba soudu, jeho zmatečného oznámení," brání se Ondrová, která zatím neví, zda se odvolá.
Ondrová totiž trvá na tom, že průtahy s předáváním úřadu nově zvolenému vedení Zlína zavinila stížnost proti výsledkům voleb, kterou těsně před vypršením lhůty podal jistý P. Sedlář. "Nemohli jsme postupovat jinak. Navíc mám potvrzení z ministerstva vnitra, že to tak bylo správně," hájí se od počátku bývalá primátorka.
Výsledkem bylo, že Ondrová posunula termín prvního zasedání nového zastupitelstva, takže místo čtrnáct dní po volbách proběhlo až téměř po měsíci.
Potom se však ukázalo, že se údajná stížnost netýkala Zlína, ale Lhoty u Zlína. A aby toho nebylo málo, tak Sedlář byl zřejmě fiktivní postava. "Dodnes se neprokázalo, kdo to byl," řekla Ondrová.
