Poslancům se množí funkce

  • 97
Ve sněmovně už zbývá jen 26 "obyčejných" poslanců. Zbývajících 174 má v parlamentu nějakou funkci (pokud zrovna nejsou ministry). A k funkci patří příplatek, zvyšující základní plat 46 500 korun až o desítky tisíc měsíčně. Funkci má skoro každý, být bez ní je pro poslance téměř nemyslitelné.

Třeba pijáckou aférou proslulý poslanec Petr Kott vede podvýbor pro obecní policii. Za to má každý měsíc příplatek 9300 korun. Jeho skupina přitom zasedala od loňských červnových voleb teprve čtyřikrát.

"Chceme posílit pravomoci městských strážníků," vysvětluje svoji funkci Kott.

Postů přitom přibývá, neustále vznikají nové výbory, podvýbory či komise. Zatímco v předchozím volebním období jich bylo dohromady 62, nyní je jich už o sedmnáct více.

Právě takzvané podvýbory se "rozmnožují" nejrychleji. Ještě na počátku roku 1998 jich bylo jen 37, teď už jich ve sněmovně funguje 49.

A zaměřují se na leccos. Třeba ten, jejž vede komunista Josef Mandík, se zabývá myslivostí, rybářstvím, včelařstvím, zahrádkářstvím a chovatelstvím.

"Poslední výjezdní zasedání jsme měli na Orlíku, kde jsme se zabývali přípravou zákona o rybářství," říká Mandík.

Přilepšení si k platu není jediným důvodem, proč se ve sněmovně rozmáhá vytváření nových postů. Poslanci přiznávají, že chtějí mít na vizitce uvedenu i nějakou funkci.

Žádní poslanci, jen samí funkcionáři
Sociální demokrat Jan Mládek možná brzy získá novou funkci. Ve sněmovně založil nový podvýbor pro vnější ekonomické vztahy. Zatím je v něm sice sám, brzy však do něho mají vstoupit i jeho kolegové poslanci David Šeich (ODS) a Václav Exner (KSČM).

Mládek se pak stane předsedou podvýboru. A ke svému základnímu platu dostane měsíční příspěvek 9300 korun.

"Chceme se také na půdě sněmovny zabývat takzvanou ekonomickou diplomacií," vysvětluje, proč v dolní komoře vzniká další podvýbor. Už devětačtyřicátý.

Jistě, pane předsedo
Případ jen dokazuje, že s oslovením "pane poslanče" nebo "paní poslankyně" vyjdete v dolní komoře parlamentu naprázdno. Takto se můžete obrátit jen na šestadvacet zákonodárců.

Všechny ostatní potěšíte oslovením "předsedo" nebo "místopředsedo" (pokud zrovna nejsou ministry). Sněmovna je zkrátka doslova prošpikována funkcionáři. Jsou buď předsedy nebo místopředsedy některého z takzvaných orgánů sněmovny - čtrnácti výborů, devětačtyřiceti podvýborů, devíti komisí a sedmi delegací.

A těch stále přibývá. Zatímco v předchozím volebním období jich bylo celkem 62, teď jich sněmovna má skoro o pětinu více. Najde v nich uplatnění spousta politiků.

"Nejde jen o příplatky. Někteří také chtějí mít uvedenu nějakou funkci na vizitce," říká jeden z poslanců - kvůli kritice kolegů však chce zůstat v anonymitě.

Zatímco zmíněných šestadvacet "obyčejných" poslanců nemá žádnou funkci, někteří jejich kolegové naopak sedí na více židlích. V těchto případech však berou příplatky pouze za svou nejvyšší funkci.

Třeba Karel Šplíchal z ČSSD bere 55 800 korun za šéfování podvýboru pro vězeňství, zatímco za "nižší" místopředsednictví v podvýboru pro tělovýchovu už nemá nic.
Poslanci však chuť vytvářet další kolonky neztrácejí.

Naposledy chtěl lidovec Pavel Severa ze své pracovní skupiny pro nepotřebný vojenský materiál a likvidaci munice vytvořit stálou komisi.

"Ten název je příliš složitý, tak jsem to chtěl změnit." Ale kolegové mu to pro tentokrát "zatrhli". Nutno dodat, že Severa to nežádal kvůli penězům, protože už nyní má svůj příplatek coby místopředseda branného výboru.

Nové funkce vznikají takřka živelně. Vznik nových podvýborů je totiž zcela mimo pravomoc vedení sněmovny, zaleží jen na poslancích.

"To mi vyrazilo dech," reagovala místopředsedkyně dolní komory Jitka Kupčová (ČSSD) na informaci MFDNES, že sněmovna je prošpikována už devětačtyřiceti podvýbory.

Rekordmanem je výbor pro sociální politiku a zdravotnictví: kromě toho, že má sám o sobě šest místopředsedů, si také pod sebou vytvořil osm různých podvýborů. A názvy některých znějí vskutku zvláštně. Třeba: podvýbor pro informatiku v sociální oblasti a zdravotnictví a pro racionální vedení zdravotnické dokumentace. K čemu slouží? "Tak jako všude, má i ve zdravotnictví informatika důležité místo," tvrdí jeho šéf Josef Kubinyi (ČSSD).

Podle prvního místopředsedy sněmovny Jana Kasala (KDU-ČSL) už bobtnání dolní komory přerostlo únosnou mez. Uvažuje o zvláštním opatření, které by další choutky poslanců napříště omezilo.

"Možná rozhodneme, že výbor může mít nejvíce dva nebo tři podvýbory," řekl Kasal. Přitom však vedení sněmovny příkladem příliš nejde také místopředsedové dolní komory se "přemnožili" z původních tří na nynějších pět.

Každopádně rušení míst bude těžké, politici na funkcích trvají: "Řešíme zabezpečení chodu sněmovny," uvedl třeba šéf komise pro práci sněmovny, komunista Karel Vymětal.

Neposloucháš? Bez funkce!
Zůstat bez funkcí může být pro poslance trestem. Například sociální demokrat Radim Turek vyšel při rozdělování funkcí naprázdno, protože se v jednom důležitém hlasování postavil proti vládě.

Jeho přání být místopředsedou výboru pro kontrolu BIS zůstalo nevyslyšeno. "Kolegové mi řekli: Příliš jsi vybočil, takže nic. Že bych však někde chodil a plakal, že mi nic nedali, to ne."

Ani řadoví poslanci na tom však nejsou špatně. K základnímu platu dostávají další příplatky: příspěvek na dopravu a reprezentaci může dosáhnout až 35 tisíc, k tomu mohou dostat 13 800 na byt a pět tisíc na telefon.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video