Zákon, který chtěli někteří poslanci využít k tomu, aby si od ledna přidali, spadl celý pod stůl. K tomu, aby dostali přidáno soudci, ale i politici, chybělo pět hlasů. A neexistuje teď žádný předpis, podle čeho by měli být placeni nejen soudci, ale i státní zástupci (detail hlasování jednotlivých poslanců o zákonu najdete zde).
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09 před hlasování poslance varovala, že když nestanoví, kolik mají nově dostávat soudci, budou moci podávat žaloby na určení svých platů. Situaci by bylo možné napravit zrychleným projednáním nové normy v lednu nebo v únoru, která by platila zpětně, dodala Müllerová.
K tomu, aby řešili své vlastní příjmy, využili poslanci úspěšnou stížnost soudců na výši jejich platů. Soudci totiž uspěli u Ústavního soudu, který na jejich podnět ke konci roku 2012 zrušil ustanovení zákona týkající se odměňování soudců a státních zástupců. Vadil jim koeficient pro výpočet jejich platu - 2,5násobek průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře.
Vláda pak vybídla parlament, aby platy soudců řešil a rozpočtový výbor Sněmovny pak navrhl pro soudce nový koeficient pro výpočet platu: 2,75násobek průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Zároveň ale poslanci v rozpočtovém výboru kývli na návrh poslanec Vladislava Vilímce z ODS, že by mělo být zrušeno zdanění náhrad, které k platu dostávají poslanci, senátoři i ministři.
Nevím, proč bychom měli solidaritu projevovat jen my, tvrdil poslanec ČSSD Šincl
"Nevím, proč bychom solidaritu měli projevovat jen my a sami k sobě," řekl ve Sněmovně před hlasováním sociální demokrat Ladislav Šincl. A jeho vystoupení část Sněmovny tleskala. Ale při konečném hlasování zákon neprošel.
Šincl se před tím vysmíval návrhům Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných a Heleny Langšádlové z TOP 09, podle nichž by se i politici měli podílet na solidaritě společnosti a nezvedat si příjem. Obě poslankyně chtějí, aby byly příjmy politiků zmrazené až do konce roku 2015.
Jak poslanec hájil, že si mají politici přidat"Nemám nic proti solidaritě ve společnosti, dokonce si myslím, že je to výborná věc, ale jen tak nějak nevím, proč bychom solidaritu měli projevovat jen my a sami k sobě." |
"Veřejnost oceňuje v práci představitelů úplně jiné věci než to, kolik berou na svých výplatních páskách," řekl Šincl a vytkl oběma političkám, že snaží "blýsknout před veřejností".
Zdanění náhrad prosadila před dvěma lety vládní koalice. "Říkáme-li, že chceme šetřit, tak prostě musíme začít u sebe. Součástí návrhu tedy bylo zmrazení platů ústavních činitelů po celé volební období a zdanění nezúčtovatelných náhrad," hájil zdanění náhrad při předchozím projednávání novely ve Sněmovně ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.
Zdanění náhrad hájili Klasnová i Paroubek. Podle Michalíka jde o cypovinu
Naopak sociální demokrat Alfréd Michalík ze severu Moravy byl vůči zdanění náhrad z poslanců nejkritičtější. "Největší ekonomickou cypovinou, kterou jsem kdy viděl, jsme si bohužel snížili platy čistého příjmu o 20 až 25 tisíc korun," stěžoval si ve Sněmovně (více o tom najdete zde). Cypovina je výraz z ostravského nářečí, slušně řečeno to znamená hloupost.
Za názor Kalouska i Klasnové se postavil i bývalý premiér, nyní předseda národních socialistů Jiří Paroubek. Ve chvíli, kdy lidem klesají reálné příjmy a důchodcům rostou penze jen minimálně, podle Paroubka nemohou jít poslanci tou cestou, že výrazně přidají sami sobě.
Klasnová také ve Sněmovně neúspěšně navrhovala, aby poslanec, který se bez omluvy nezúčastní dvou jednacích dnů parlamentu nebo jeho orgánu, přišel o polovinu platu a polovinu paušálních náhrad. Pokud by bez omluvy chyběl čtyřikrát za měsíc, přišel by o příjem celý.