HLASUJTE V ANKETĚ
Omezí přísnější tresty domácí násilí?
Platný trestní zákon klasifikoval i nejtvrdší útoky jako trestné činy omezování osobní svobody, znásilnění, útisk, týrání svěřené osoby nebo nebezpečné vyhrožování.
Senátorka Jitka Seitlová upozornila, že některé útoky zůstávaly bez trestu. Dala příklad: "Blízká osoba měla jasné známky týrání a fyzického násilí. Nevyžadovaly ale neschopnost sedm dní, tudíž nebyly stíhány jako trestný čin."
Novela považuje domácí násilí za nový typ trestného činu. Podle závažnosti útoku by pachatelům hrozilo od dvou do osmi let vězení.
Horní hranice pamatuje na zvláště surové nebo dlouhodobé násilí. Pachateli přitíží, pokud vztáhne ruku na dítě, těhotnou ženu, vážně nemocného, nemohoucího, nebo starého člověka, který se zpravidla nemůže bránit.
"Zkušenosti ze zemí, které domácí násilí trestně stíhají, ukazují, že samotná hrozba trestního postihu nebo probíhající stíhání vede v mnoha případech násilníka k tomu, že od jednání upustí," soudí zákonodárci.
Domácí násilí představuje zhruba čtvrtinu všech trestných činů, které lidé policistům ohlásí, uvádí ČTK. Za zavřenými dveřmi domácností se podle statistik odehraje devět z deseti násilných trestných činů namířených proti ženám.
Život až poloviny zavražděných žen ukončil jejich vlastní partner po předchozím psychickém či fyzickém týrání.
Jitka Seitlová připomněla, že násilí má i takzvané nepřímé oběti, nejčastěji děti."Je jednoznačně prokázáno, že právě tyto děti jsou postiženy ve svém vývoji a s velkou pravděpodobností se stávají buď příštími oběťmi, anebo agresory."
Pro zákon hlasovalo 135 ze 183 přítomných poslanců, 15 bylo proti. Protože jde o senátní předlohu, dá se očekávat, že ji horní komora podpoří.
