Zakázat kouření, cituji: „v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, pokud tato zařízení nemají zvláštní stavebně oddělené prostory vyhrazené pro kuřáky a zajištěné dostatečné větrání podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem“ je nesmyslné i proto, že výraz „zvláštní stavebně oddělené prostory“ není definován takže ho lze vysvětlovat různě...
Tato změna by znamenala pro všechny hostinské obrovské výdaje, ale někdy i neřešitelný problém, mnohde se totiž - z důvodů stavební dispozice - prostory oddělit vůbec nedají. Také by se tyto změny nedaly mnohde uskutečnit za plného provozu, což by vedlo i k dočasnému uzavření podniků a úniku tržeb a není nikde řečeno, jak by měly být kompenzovány. Nikdo rovněž nemá absolutně žádnou zkušenost, v jakém poměru prostor oddělit - v závislosti s denní návštěvností například může být nedostatek míst v jedné či druhé části.
Pokud se host bude chtít najíst a v nekuřácké části bude obsazeno, hlad ho „vyžene“ do další místnosti. Tam se ovšem vystaví mnohem vyšší koncentraci dýmu, než dosud. V mnoha podnicích už prostor pro nekuřáky je. Ti ovšem, musí, například při každé návštěvě toalety stejně projít kuřáckou částí, takže se kouře nadýchají úplně stejně, ne-li víc.
Je třeba brát v úvahu, že v jedné místnosti lze výměnu vzduchu zajistit snadno, nasávacími ventilátory na jedné a vyfukujícími na druhé straně, ale při stavebním oddělení je tento princip znemožněn bez nákladných investic a úprav interiéru. Přitom by úplně stačilo, kdyby poslanci vyškrtli slovo „stavební“, tudíž v principu zachovali původní znění vládního návrhu zákona a činnost kontrolních orgánů zaměřit na dodržování požadavků na dostatečné odvětrávání dle vyhlášky 137/2004 Sb. Pokud je v podniku, například tak, jako v mém, totiž výkonná klimatizace, cítí se v něm dobře i nekuřák, protože dým i zápach po cigaretách je cítit jen minimálně.