Poslanci zamítli vládní reformu škol

Školy v nejbližší době svou tvář asi nezmění. Vláda totiž před sněmovnou neobstála s novelou školského zákona. Ten mj. navrhoval rozdělit maturity na dvě části - školní a státní. Všechny změny, které vláda chtěla prosadit, se měly dotknout škol mateřských, základních, středních i vyšších odborných - ať už je spravuje obec, kraj, soukromník či církev. Nový školský zákon bude předložen až po volbách.

Proti reformě se postavili hlavně pravicoví poslanci, kteří považují návrh za špatný. Pro zamítnutí zákona zvedlo ve sněmovně ruku 86 z 169 přítomných poslanců.

Novelu poslanci odmítli zhruba rok poté, co ho vrátili vládě k přepracování. Kabinet pak předložil novou verzi, ministr školství Eduard Zeman přitom prohlásil, že v ní je zapracována drtivá většina připomínek pravicových poslanců.

Ani mnohaměsíční debaty ale nakonec nevedly ke kompromisu přijatelnému pro většinu parlamentu. "Nebyla sebemenší dobrá vůle se o zákonu dohodnout," řekl ministr po hlasování novinářům.

"Návrh zákona sice doznal jistých změn. Vypuštěn byl například zvláštní nápad pana ministra na administrativní rušení víceletých gymnázií, ale většina kritizovaných hlavních principů, na kterých je návrh vystavěn, ta bohužel zůstala zachována. Je to stále návrh zákona, který je nadbytečně komplikovaný, a proto nepřehledný," řekl jeden z hlavních kritiků zákona expert ODS na školství Walter Bartoš.

Dodal, že vláda mimo jiné navrhovala neprůhledné financování školství, které by umožňovalo přežívání zbytečných, poloprázdných škol. "Toto a další věcné výhrady jsou důvodem odmítnutí zákona," uvedl poslanec.

CO TAKÉ ZPŮSOBÍ NOVÝ ŠKOLSKÝ ZÁKON?

Zavádí právo rodičů umístit dítě do posledního ročníku mateřské školy
Jde o záměr, který se těší všeobecné podpoře. Nicméně alespoň v prvních letech způsobí obcím, které budou mít povinnost školku pro všechny předškoláky zajistit, vážné finanční problémy. Zájem rodičů je totiž už dnes tak vysoký, že počet nevyřízených žádostí o umístění dítěte do školky dosahuje běžně několika tisíc.
Zavádí rámcové vzdělávací programy
Ministerstvo školství stanoví penzum vědomostí, které by každý student daného oboru vzdělávání měl získat. Z těchto rámcových programů pak bude vycházet škola při přípravě vlastního, školního programu, podle kterého bude v dané škole výuka probíhat. Školy tím získají mnohem volnější ruce: budou moci svobodněji rozhodovat o tom, kolik hodin kterému předmětu věnují.
Přináší novou podobu maturitních zkoušek
Nová podoba maturit má zkouškám vrátit vážnost a sjednotit úroveň absolventů středních škol. Proti se už ovšem postavili zástupci profesních sdružení, kteří tvrdí, že státem garantované maturity setřou rozdíly mezi jednotlivými středními školami. Už dnes je navíc jasné, že zejména pro studenty středních odborných učilišť s maturitou bude šance obstát u zkoušek velmi malá.
Upravuje hodnocení žáků
Umožňuje ředitelům škol přistoupit ke slovnímu hodnocení žáků - to je v návrhu zákona bráno jako rovnocenné s klasickým známkováním. Výchovné předměty, jako je hudební, výtvarná či pracovní výchova, mají být hodnoceny pouze slovně. Řada ředitelů škol ovšem tvrdí, že žáci i rodiče preferují známky a o slovní hodnocení nemají zájem.

Vládní návrh měl změnit tvář českých škol
Kabinet Miloš Zemana schválil návrh zákona poprvé loni v březnu po téměř jedenácti letech příprav. "Nový zákon mění postavení škol, způsob výuky i organizaci studia," prohlásil tehdy ministr školství Eduard Zeman, který předkládal vládě návrh zákona již počtvrté. Legislativní rada ho totiž třikrát označila za špatně připravený.

Vážné výhrady měl také tehdejší ministr financí Pavel Mertlík, kterému se nelíbil záměr Eduarda Zemana sjednotit roztříštěnou právní úpravu ve školství.

Zákonem se totiž zaváděl nový právní subjekt - školská právnická osoba. Ta například převezme funkci zaměstnavatele.

"Zejména pro církevní školy a soukromé školy je transformace na školskou právnickou osobu nemyslitelná. Naprosto nevyhovující je i způsob financování škol. Ve sněmovně nemá takový zákon šanci uspět ani v prvním čtení," prohlásil loni na jaře Bartoš.

Podobně se vyjádřil i šéf školského výboru sněmovny Petr Mareš (US). "Navrhovaný způsob financování je naprosto neprůhledný a komplikovaný. Peníze školám musí projít příliš mnoha rukama, a to se nám nelíbí," prohlásil.

Kromě pravicových poslanců tedhy proti návrhu zákona ostře vystoupili i zástupci soukromých škol.

"Kdyby měl zákon platit tak, jak je napsán, znamenalo by to zřejmě náš konec. Přechod na novou právnickou osobu je pro nás nemožný," uvedl předseda Sdružení soukromých škol Vladimír Zelinka.

"Před čtyřmi lety nás ministerstvo donutilo transformovat se z velké části na společnosti s ručením omezeným. Pravidla hry pro nás od té doby určuje obchodní zákoník. Ten jasně říká, že majitel s r. o. musí při jeho rušení vyhlásit konkurs, přizvat likvidátora... To je dvouletý proces! Kdo by to platil?" ptá se Zelinka.

Dalším ze sporných bodem byl i návrh na nové pojetí péče o žáky s handicapy či naopak o žáky talentované. Ministerstvo školství totiž hodlalo pomocí zákona zrušit víceletá gymnázia a základní školy zkvalitnit tak, aby si na své přišly všechny děti. Jde o model takzvané integrované školy.

"Na to není dostatek peněz ani lidí. Péči o děti s handicapy i o talenty se teprve my pedagogové musíme naučit," varoval Josef Filouš, který předsedá Sdružení školských asociací. Návrh zrušit šesti- a osmiletá gymnázia už odmítli také zástupci všech parlamentních stran s výjimkou ČSSD - ani v sociální demokracii však nemá jednoznačnou podporu.

Ministerští úředníci ovšem varovali, že nepřijetí celého zákona by mohlo způsobit kolaps školství. Nová úprava má totiž školství nejen reformovat, ale také doladit školskou legislativu s reformou veřejné správy, která odstartovala se začátkem roku 2001.

Bez zákona také nebude fungovat nový rejstřík škol. To znamená, že nebude možné žádnou školu zařadit nebo naopak vyřadit z takzvané sítě škol.