Výše školného by podle senátorského návrhu závisela na výši státem poukazované částky na studenta. Nyní by představovalo maximálně 9 tisíc korun ročně.
Veřejné vysoké školy by od zhruba 230 tisíc studentů mohly získat 623 milionů až 1,87 miliardy korun. Škola by byla povinna 30 procent z toho věnovat na sociální stipendia. Navrhovatelé normy tak chtěli zlepšit činnost vysokých škol. - více zde
"Česká republika je jednou z mála zemí, která má vysokoškolské studium stále bezplatné. Stáváme se raritou v Evropské unii," přesvědčoval už ve středu poslance spoluautor novely, senátor Václav Roubíček z ODS.
Proti senátorskému návrhu se ve sněmovně postavila zejména levicová většina. "To, že budeme mít bezplatné vysoké školství, z nás neudělá evropskou raritu. V Evropě jsou velmi vyspělé země, jako skandinávské, které nejen, že školné nevybírají, ale dokonce ještě finančně podporují studenty, aby studovali," oponoval mu exministr školství Eduard Zeman z ČSSD.
Proti školnému brojila i komunistka Kateřina Konečná tradičním tvrzením, podle něhož by školné znamenalo úbytek studentů z chudších rodin ve prospěch "hloupých bohatých". "Je to surová realita peněz," prohlásila.
"Dokud studenti nebudou vysokými školami vnímáni jako platící klienti, kteří mají zájem dostat za své peníze kvalitu, budou školy studenty dál používat jen jako rukojmí v boji o vyšší dotace," hájil novelu stínový ministr školství ODS Walter Bartoš.
Sociální demokratka Hana Orgoníková mu vytkla, že svým projevem novele uškodil. "A škodíš tomu, Waltře, škodíš!" prohlásila.
Školy by mohly vydělávat
Senátoři také navrhli, aby se vysoké školy mohly stát akcionáři společností, které se věnují vzdělávání nebo aplikovanému výzkumu. Univerzity by podle novely měly mít také právo nechat si zaplatit studijní programy, které si u nich objednají firmy.
Měly by být rovněž osvobozeny od placení daně z příjmu. Jak podotýkají autoři novely, v roce 2002 odvedly do státního rozpočtu na této dani jen 3,5 milionu korun.
