Už to, že je v obchodním zákoně naprosto skandální paragraf 220p, který pojednává o vyvlastnění minoritního soukromého majetku ve prospěch majoritního soukromého vlastníka, dává jasný obraz o tom, jak naši poslanci díky odhlasovaným změnám zákonů porušují bez skrupulí lidská práva. Nejsmutnější na tom je, že novelu před lety klidně bez mrknutí oka podepsal i tehdejší prezident Václav Havel.
Paragraf 220p obchodního zákona sice milostivě umožňuje odškodnění minoritních akcionářů dle znaleckého posudku, ale všichni víme, jak se dělají znalecké posudky v ČR na objednávku majoritního vlastníka. Jednu podobnou naštěstí neschválila KCP v případě Českých Radiokomunikací, kde znalecký posudek zněl na 240 Kč a nyní se dle nového znaleckého posudku vykupovaly akcie téměř za dvounásobnou hodnotu.
Bohužel takových příkladů je na tisíce. Pokud majoritní vlastník využije stejného návrhu poslance Doležala, budou minoritní akcionáři zkráceni i o budoucí zisky společnosti. Docenili svou neuvážeností poslanci dopady na náš kapitálový trh, kdy mnoho investorů hledá zajištění na svůj důchod a mnoho penzijních fondů hledá investiční příležitosti?
Jak je to pak s propagací důchodové reformy, když jednu z možností, postarat se sám o sebe, zcela degradují a dovolí zaplatit krádež odpustkou mrzkých peněz zmanipulovaného posudku? Na současném propadu akcií na kapitálových trzích se nejen podílí propad měn ve střední Evropě, ale především podobné zákony, které investorům zaručují, že jejich budoucí zisk s investice bude mít někdo jiný.
Navíc v § 220p by k výkupu mohlo dojít při vlastnictví 90% akcií se zrušením dané společnosti, což v novém rozšířeném návrhu poslance Doležala z ODS není. Naopak, napomáhá tím, že se neruší společnost, k masovému ataku majoritních vlastníků na minoritní akcionáře. Těm nezbývá nic jiného než se bránit u soudů proti takové zvůli. Absolvovat mnohaletá kolečka soudů a dovolání, investovat nemalé prostředky do soudních poplatků a nakonec skončit u soudu ve Štrasburku se žalobou na ČR pro zmařenou investici.
Přitom jmenované paragrafy obchodního zákona jsou v přímém rozporu se Všeobecnou deklarací lidských práv z roku 1948, ke které se přihlásila i ČR. Kupříkladu v čl.17 se jasně hovoří, že každý má právo vlastnit majetek jak sám tak spolu s jinými a nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku. V tomto případě se o svévoli jedná ještě posvěcenou skandální úpravou zákona.
Za chvíli by mohli poslanci navrhnout v případě velkých vlastníků pozemků, kteří by uchvátili za jejich zmanipulované znalecké posudky pozemky menších vlastníků, které mají okolo či ve středu jejich pozemků. Základní listina práv a svobod hovoří ve svém článku 11, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. V tomto případě však má ochranu pouze majoritní vlastník. Dále čl. 11 pokračuje, vlastnictví zavazuje, nesmí být zneužito na újmu práv druhých. V § 220p,186a a v Doležalově úpravě se zákon zneužívá na újmu práv druhých. Navíc vyvlastnění za náhradu je možné pouze ve veřejném zájmu a ne soukromém zájmu jiných vlastníků.
Na závěr nelze opomenout repliku vůči poslancům, kteří ve své Grossovské rozpolcenosti a vnitřním chaosu nejsou schopni vyhodnotit nebezpečné návrhy zákonů, které zakládají další možnosti arbitrážních řízení vůči ČR včetně vydávání negativních signálů pro investory. Nejsou tu vítáni a je jen otázkou času, kdy utečou díky ignoranci našich ústavních činitelů i domácí investoři na bezpečnější kapitálové trhy, kde se jim podobná krádež majetku za bílého dne, ještě posvěcená pokrouceným zákonem, stát nemůže.
Peníze jsou totiž plachý pták. To naši poslanci evidentně nechápou. Oslovím Vás větou Václava Klause z novin kupónové privatizace.,, Vybírejte a volte“ a já dodávám, ale jen takové politiky a strany, pro které je soukromý majetek druhých svatý nejen při volbách!
