"Jsme připraveni s TOP 09 jednat, potřebujeme hlasy od TOP 09 pro ratifikace fiskálního paktu," prohlásil Sobotka. Ke schválení smlouvy v Česku je nutná třípětinová většina v obou komorách parlamentu, ve sněmovně tedy 120 hlasů. Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL jich má 111. ODS, komunisté ani Úsvit přímé demokracie je vládě pro fiskální pakt nedají. Smlouva o fiskální paktu prošla ve středu prvním čtením a budou se jí nyní zabývat parlamentní výbory.
Exministr financí, šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek zopakoval, že jeho strana je ochotna s vládou pro fiskální pakt hlasovat, když se bude chovat úsporně a nebude zvyšovat strukturální deficit. (Kalousek o tom mluvil už v úterý na tiskové konferenci TOP 09)
"Přeje-li si vláda naše hlasy pro ratifikaci fiskální smlouvy, pak pouze za té situace, že bude mezi prvním a druhým čtením deklarovat relevantním orgánům Evropské unie, že nebude uplatňovat výjimky ze smlouvy," řekl Kalousek.
Pokud bude vláda ve své politice udržovat strukturální schodek veřejných financí pod jedním procentem HDP, bude TOP 09 podle Kalouska spolu s vládou hlasovat i pro všechny státní rozpočty v tomto volebním období. Bývalá vláda Petra Nečase srazila strukturální schodek až na 0,3 procenta HDP, ale ministerstvo financí, které vede šéf hnutí ANO Andrej Babiš, do zprávy pro Evropskou unii, do konvergenčního programu napsalo, že v příštím roce počítá se strukturálním schodkem 1,8 procenta HDP.
Dluhy se stejně budou muset zaplatit, řekl poslancům premiér
"Je dnes svoboda se zadlužovat neomezená? Ty dluhy se budou stejně muset platit. Svoboda se zadlužovat je iluzorní," řekl poslancům premiér Sobotka.
"Přistoupení k fiskálnímu paktu pro nás, řekl bych, je spíš záležitost nějakého signálu o změně evropské politiky naší koaliční vlády. Je to, nechci říci úplně formální záležitost, ale dostáváme se vlastně do pozice států, stejné pozice jako Švédsko, Maďarsko, Litva a Polsko," uvedl ministr financí Andrej Babiš z ANO.
"Osobně si myslím, že téma euro není téma pro Českou republiku. Česká republika nemá na to rozpočtové předpoklady, de facto není schopna plnit kritéria a euro se dneska spíš stává geopolitickou záležitostí než záležitostí pragmatickou, protože pokud bychom měli vstoupit do eurozóny, tak mi to trošku připomíná situaci před vstupem do Evropské unie, kdy členské státy od nás chtěly různé technologické vymoženosti, jako bezdotykové baterie a různé investice do technologií, o kterých jsme po vstupu zjistili, že je samy nemají," prohlásil Babiš.
Pro vládu by udržení nízkého strukturálního schodku znamenalo, že by musela buď škrtat, což se moc nelíbí ČSSD, nebo zvýšit daně, což odmítá sek euru. Kvůli podmínce TOP 09 bude muset vláda názor změnit, nebo skrečovat přistoupení k paktu. Ze zemí EU k němu zatím vedle Česka nepřistoupila jen Velká Británie.
Fiskální pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Sobotkova vláda deklarovala snahu přijmout fiskální pakt, ale některými jeho ustanoveními se chce zároveň řídit až po přijetí eura. Takové datum zatím nebylo stanoveno.
"Je to zatím nejdůležitější materiál, který jsme dostali k projednávání do sněmovny v tomto volebním období. Neučiníme žádnou podobnou nabídku jako TOP 09, budeme naopak hlasovat proti," prohlásil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Postoj ODS vychází z toho, že nepodporuje přijetí eura bez referenda. A přijetí fiskálního paktu je podle občanských demokratů další krokem směrem k euru, přičemž se k tomu volí "salámová metoda" postupných kroků.
Otálení Nečasovy vlády s přistoupením k fiskálnímu paktu kritizoval ve sněmovně ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. "Nebylo to šťastné rozhodnutí. Přijetí paktu má pro nás symbolický, psychologický význam," řekl šéf české diplomacie. "Česká vláda panáčkuje před Bruselem," kritizoval naopak vládu šéf poslanců Úsvitu přímé demokracie Radim Fiala.
