Návrhy, které již nepočítaly například s takzvanými třináctými a čtrnáctými platy, byly podle poslanců připraveny povrchně, bez hlubší analýzy a dostatečného srovnání se zahraničím.
Podle vicepremiéra Vladimíra Špidly však poslanci odmítnutím vládního návrhu způsobili další zvětšování propasti mezi svými příjmy a průměrnými platy v rozpočtové sféře. „Platy ústavních činitelů rostou daleko rychleji. Plat v rozpočtové sféře stoupl od roku 1995 zhruba o 4500, u ústavního činitele asi o 26 000,“ dodal Špidla.
Zákonodárci podle něho měli přijít například o nárok na další finanční zvýhodnění při dopravě, pokud využívají zvláštní karty na benzin. O zdvojované finanční příspěvky měli poslanci přijít i v oblastech stravování či reprezentace. Zkrácena měla být také doba pobírání plné nemocenské ze šesti měsíců na tři.
