Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci udělali krok ke zvýšení příspěvku na péči o deset procent

  16:17aktualizováno  16:17
Lidé, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých, ať už jde o zdravotně handicapované, či nemohoucí senioři, mají šanci na zvýšení příspěvku na péči od srpna letošního roku. „Příspěvek na péči nebyl navyšován po celou dobu své existence,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Poslanci návrh podpořili v prvním čtení.

Ilustrační foto | foto: MAFRA

Od srpna letošního roku by se hodnota příspěvku na péči měla zvýšit o deset procent u všech čtyř skupin, do nichž jsou ti, kteří mají na příspěvek nárok, rozděleni. Stát to vyjde na téměř mliardu korun.

Příspěvek na péči se nezvýšil od roku 2007. Právě od tohoto roku se vyplácí. Postižení a senioři si za příspěvek mají zajistit opatrování v nějakém zařízení či pomoc doma. Dospělí nyní dostávají podle své závislosti na pomoci měsíčně 800, 4 000, 8 000 nebo 12 000 korun a děti tři, šest, devět nebo dvanáct tisíc korun. Loni v létě příspěvek pobíralo přes 335 tisíc lidí.

„TOP 09 si je vědoma toho, že zvýšení příspěvku na péči má své opodstatnění a podporujeme jej. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí však považujeme za nesystémový a vznáší se nad ním otázka, proč se vláda rozhodla valorizovat právě o deset procent,“ ptala se v rozpravě místopředsedkyně strany, poslankyně Markéta Adamová.

„Nebylo by spíše vhodnější místo plošné valorizace vyhodnotit, jak odpovídá výše příspěvku v jednotlivých stupních a věkových kategoriích skutečným nákladům na zajištění sociální služby? A na základě toho navrhnout diferencovanou valorizaci? Obávám se, že přidáme všem plošně bez ohledu na skutečnou potřebnost,“ řekla Adamová.

Nehledě na to ale většina Sněmovny rozhodla, že vládní návrh podpoří a pošle ho k dalšímu jednání výborům v dolní komoře parlamentu.

Návrh, který poslanci poslali výborům, počítá ještě s jednou změnou. Držet člověka v ústavu proti jeho vůli by nově mělo být možné jen tehdy, pokud by pobyt mimo zařízení ohrožoval zdraví či život jeho nebo jeho okolí. Lidé s duševními poruchami by museli v ústavu zůstat jen tehdy, když by nebyli schopni nebezpečí odvrátit sami. Kdyby klient vyslovil „vážně míněný nesouhlas“ s pobytem, muselo by zařízení informovat soud. A ten by rozhodl.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.