ODS se snaží prosadit v parlamentu vznik Ústavu paměti národa.

ODS se snaží prosadit v parlamentu vznik Ústavu paměti národa. | foto: MF DNES

Poslanci se přeli, zda a jak zkoumat totalitu

  • 346
Pátek ve Sněmovně patřil minulosti. Poslanci se přeli o to, zda umožní, či neumožní vznik Ústavu paměti národa, který by měl zkoumat totalitní historii. Definitivní rozhodnutí padne ve středu, kdy budou poslanci hlasovat o návrhu na zamítnutí zákona i na jeho případnou úpravu.

Návrh na vznik ústavu, s nimž přišli senátoři, vyvolal mezi poslanci jednu z nejdelších parlamentních debat. Počáteční polemika o tom, zda by měl ústav vůbec vzniknout, se nakonec proměnila ve velkou diskusi o pohledu na české dějiny druhé poloviny minulého století.  - parlamentní debata zde

Poslanci přitom mluvili o návrhu zákona poprvé už v listopadu, a i tehdy se pořádně pohádali. Navzdory ostré kritice ale zákon postupně směřuje k celkovému přijetí.

Dnešní debata naznačila, že zákon zřejmě podpoří kromě vládních poslanců i někteří sociální demokraté. Předkladatelé zákona totiž přistoupili na některé ústupky, například upravili období, které by ústav zkoumal. Historickou hranici posunuli místo roku 1948 na rok 1938, tedy před druhou světovou válku.

Poslanec ODS protestoval proti slovům komunistky
Nejkritičtěji vystupují proti zákonu komunisté, v listopadu i nyní volil nejtvrdší slova jejich dřívější předseda Miroslav Grebeníček.

"Tvrdit, že dějiny v tomto období byly jen o omezování a porušování základních lidských práv a svobod, mohou jen lidé kulturně negramotní nebo nepoctiví, lidé, kterým nenávist a zášť zaslepuje zrak a nedovolí říkat celou pravdu o dějinách," stěžoval si v listopadu.

Novou emotivní diskusi odstartoval poslanec ODS Zbyněk Novotný, kterému vadilo, jak se k návrhu od počátku staví levice.

"Levice ukázala takovou míru demagogie, kterou tato budova dosud nezaznamenala," rozčiloval se Novotný. Kupříkladu ho velmi popudilo dřívější vyjádření komunistky Konečné, která mluvila o "takzvaných komunistických represích" za minulého režimu.

"Paní poslankyně, žádné takzvané komunistické represe neexistovaly, existovaly komunistické represe. Stejně jako neexistovala takzvaná Osvětim, ale Osvětim," sdělil Novotný.

"Vážený předřečníku, prokristapána, co to tu předvádíte? My se chceme dohodnout na něčem, co může být nástrojem k tomu, aby se špatné věci už neopakovaly. Vy chcete zřejmě naše hlasy. Ale proč nás předtím fackujete? Buďte trochu psychologové," reagoval na Novotného poslanec ČSSD Vítězslav Jandák.   

Ovšem hned následující vystoupení jeho stranického kolegy Lubomíra Zaorálka ukázalo, že většina ČSSD svůj odmítavý názor na ústav nezmění.  "Pokud bude zákon přijat, bude to ostuda parlamentu," prohlásil Lubomír Zaorálek.   

"Ti, kteří neustále otevírají minulost, připomínají komunisty z padesátých let," konstatoval například sociální demokrat Stanislav Křeček.

Nejde o žádnou paměť národa, namítá Bublan
Někteří zákonodárci ČSSD ale naznačovali, že nejsou zcela proti existenci zákona. Třeba poslanec František Bublan vysvětloval, že mu vadí název ústavu.

"Nepůjde o žádnou paměť. Půjde o záznamy bývalé Státní bezpečnosti, což není rozhodně paměť národa," tvrdil Bublan.

Zároveň poukazoval na to, že v těchto záznamech není zdaleka celá pravda. Bublan přitom mluvil o případech, kdy Státní bezpečnost velmi drsnými metodami přinutila své oběti promluvit. "O těchto metodách ale často v záznamech nic nenajdete."

Zastánci zákona se snažili jít na kompromis a původní návrh pozměnili. A to poměrně zásadně, když se rozhodli upravit období, který by ústav zkoumal. Historickou hranici posunuli místo roku 1948 na rok 1938, tedy před druhou světovou válku.

Demokraté, podpořte ústav, vyzýval Topolánek
Ústav naopak prosazoval premiér Mirek Topolánek. "Jestliže Němci byli schopni vyrovnat se s minulostí, proč toho nejsme schopni my?" zeptal se. Dodal, že zůstane kamarádem zpěváka Jarka Nohavici, přestože ten spolupracoval se Státní bezpečností.

"Všechny demokraty v této Sněmovně velmi prosím, aby vznik ústavu podpořili. Dlužíme to svým dětem," naléhal Topolánek.

Odpovědi se mu dostalo od "demokrata" Grebeníčka. "Je to ideologické tlachání a chrochtání," pravil jeden z největších obhájců minulého režimu v parlamentu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video