Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci se přeli, zda a jak zkoumat totalitu

  10:21aktualizováno  15:21
Pátek ve Sněmovně patřil minulosti. Poslanci se přeli o to, zda umožní, či neumožní vznik Ústavu paměti národa, který by měl zkoumat totalitní historii. Definitivní rozhodnutí padne ve středu, kdy budou poslanci hlasovat o návrhu na zamítnutí zákona i na jeho případnou úpravu.
ODS se snaží prosadit v parlamentu vznik Ústavu paměti národa.

ODS se snaží prosadit v parlamentu vznik Ústavu paměti národa. | foto: MF DNES

Návrh na vznik ústavu, s nimž přišli senátoři, vyvolal mezi poslanci jednu z nejdelších parlamentních debat. Počáteční polemika o tom, zda by měl ústav vůbec vzniknout, se nakonec proměnila ve velkou diskusi o pohledu na české dějiny druhé poloviny minulého století.  - parlamentní debata zde

Poslanci přitom mluvili o návrhu zákona poprvé už v listopadu, a i tehdy se pořádně pohádali. Navzdory ostré kritice ale zákon postupně směřuje k celkovému přijetí.

Dnešní debata naznačila, že zákon zřejmě podpoří kromě vládních poslanců i někteří sociální demokraté. Předkladatelé zákona totiž přistoupili na některé ústupky, například upravili období, které by ústav zkoumal. Historickou hranici posunuli místo roku 1948 na rok 1938, tedy před druhou světovou válku.

Poslanec ODS protestoval proti slovům komunistky
Nejkritičtěji vystupují proti zákonu komunisté, v listopadu i nyní volil nejtvrdší slova jejich dřívější předseda Miroslav Grebeníček.

"Tvrdit, že dějiny v tomto období byly jen o omezování a porušování základních lidských práv a svobod, mohou jen lidé kulturně negramotní nebo nepoctiví, lidé, kterým nenávist a zášť zaslepuje zrak a nedovolí říkat celou pravdu o dějinách," stěžoval si v listopadu.

Novou emotivní diskusi odstartoval poslanec ODS Zbyněk Novotný, kterému vadilo, jak se k návrhu od počátku staví levice.

"Levice ukázala takovou míru demagogie, kterou tato budova dosud nezaznamenala," rozčiloval se Novotný. Kupříkladu ho velmi popudilo dřívější vyjádření komunistky Konečné, která mluvila o "takzvaných komunistických represích" za minulého režimu.

"Paní poslankyně, žádné takzvané komunistické represe neexistovaly, existovaly komunistické represe. Stejně jako neexistovala takzvaná Osvětim, ale Osvětim," sdělil Novotný.

"Vážený předřečníku, prokristapána, co to tu předvádíte? My se chceme dohodnout na něčem, co může být nástrojem k tomu, aby se špatné věci už neopakovaly. Vy chcete zřejmě naše hlasy. Ale proč nás předtím fackujete? Buďte trochu psychologové," reagoval na Novotného poslanec ČSSD Vítězslav Jandák.   

Ovšem hned následující vystoupení jeho stranického kolegy Lubomíra Zaorálka ukázalo, že většina ČSSD svůj odmítavý názor na ústav nezmění.  "Pokud bude zákon přijat, bude to ostuda parlamentu," prohlásil Lubomír Zaorálek.   

"Ti, kteří neustále otevírají minulost, připomínají komunisty z padesátých let," konstatoval například sociální demokrat Stanislav Křeček.

Nejde o žádnou paměť národa, namítá Bublan
Někteří zákonodárci ČSSD ale naznačovali, že nejsou zcela proti existenci zákona. Třeba poslanec František Bublan vysvětloval, že mu vadí název ústavu.

"Nepůjde o žádnou paměť. Půjde o záznamy bývalé Státní bezpečnosti, což není rozhodně paměť národa," tvrdil Bublan.

Zároveň poukazoval na to, že v těchto záznamech není zdaleka celá pravda. Bublan přitom mluvil o případech, kdy Státní bezpečnost velmi drsnými metodami přinutila své oběti promluvit. "O těchto metodách ale často v záznamech nic nenajdete."

Zastánci zákona se snažili jít na kompromis a původní návrh pozměnili. A to poměrně zásadně, když se rozhodli upravit období, který by ústav zkoumal. Historickou hranici posunuli místo roku 1948 na rok 1938, tedy před druhou světovou válku.

Demokraté, podpořte ústav, vyzýval Topolánek
Ústav naopak prosazoval premiér Mirek Topolánek. "Jestliže Němci byli schopni vyrovnat se s minulostí, proč toho nejsme schopni my?" zeptal se. Dodal, že zůstane kamarádem zpěváka Jarka Nohavici, přestože ten spolupracoval se Státní bezpečností.

"Všechny demokraty v této Sněmovně velmi prosím, aby vznik ústavu podpořili. Dlužíme to svým dětem," naléhal Topolánek.

Odpovědi se mu dostalo od "demokrata" Grebeníčka. "Je to ideologické tlachání a chrochtání," pravil jeden z největších obhájců minulého režimu v parlamentu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.