Zatímco obhájci novely hodnotili možnost výběru jako omezení imunity, někteří odpůrci to kritizovali naopak jako její rozšíření.
"Tvrzení, že jde o omezení imunity, je prostě lež. Jde o rozšíření privilegií poslanců a senátorů," řekl senátor a vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD), jenž neuspěl s návrhem na úplné zrušení přestupkové imunity a přijatou novelu označil za ojedinělou ve světě.
Přestože i podle Rychetského je platný způsob vyřizování přestupků "jistým deficitem demokracie", novela zavádí nepřijatelný "unikát". "Neznám druhou zemi na světě, ve které by za přestupky zákonodárci neodpovídali příslušným úřadům," dodal vicepremiér.
Jeho výroky vyvolaly ostrý nesouhlas u poslance ODS Marka Bendy, který jeho tvrzení označil za "naprosto demagogické". "Klame veřejnost. Je zcela evidentní, že na základě tohoto zákona bude 99 procent přestupků spáchaných poslanci, senátory nebo soudci řešeno normálním správním orgánem," prohlásil k tomu Benda.
Podle člena imunitního výboru Bendy řešil tento orgán doposud 20 až 30 přestupků ročně, většinou v dopravní oblasti. Imunitní výbor rozhodoval přitom o pokutách v řádech tisíců i stovek korun. V posledních letech řešil dopravní přestupky poslanců Petry Buzkové, Vladimíra Laštůvky, Vladimíra Hradila, Václava Exnera nebo Jana Kasala.
O přijetí novely, která by po podpisu prezidenta měla začít platit od dubna, rozhodly včera hlasy 96 ze 166 přítomných poslanců. Stíháni a souzeni za porušení zákona jako kdokoli jiný mohou být poslanci například v Británii či USA. Naopak imunitě se po dobu výkonu svého mandátu těší mimo jiné zákonodárci parlamentů Slovenska (kromě občanskoprávních sporů), Francie (ve věcech trestních a pořádkových), Španělska, Německa či Ruska, výjimku tvoří případy, kdy jsou zadrženi na místě činu.
Čeští poslanci a senátoři mohou být trestně stíháni pouze se souhlasem příslušné komory parlamentu. Pokud parlament takový souhlas nedá, je trestní stíhání zákonodárce navždy vyloučeno.
