Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci se mohou dál vyhýbat trestům

  0:01aktualizováno  0:01
Poslanci a senátoři se budou moci nadále vyhýbat "běžným" trestům za své přestupky. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když schválila senátní novelu zákona o přestupcích. Zákonodárcům podle ní zůstane zachována jejich přestupková imunita. Nově si však budou moci rozhodnout, zda jejich případ bude řešit příslušný orgán jako u jiných občanů, nebo se jím budou zabývat parlamentní imunitní výbory.

Zatímco obhájci novely hodnotili možnost výběru jako omezení imunity, někteří odpůrci to kritizovali naopak jako její rozšíření.

"Tvrzení, že jde o omezení imunity, je prostě lež. Jde o rozšíření privilegií poslanců a senátorů," řekl senátor a vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD), jenž neuspěl s návrhem na úplné zrušení přestupkové imunity a přijatou novelu označil za ojedinělou ve světě.

Přestože i podle Rychetského je platný způsob vyřizování přestupků "jistým deficitem demokracie", novela zavádí nepřijatelný "unikát". "Neznám druhou zemi na světě, ve které by za přestupky zákonodárci neodpovídali příslušným úřadům," dodal vicepremiér.

Jeho výroky vyvolaly ostrý nesouhlas u poslance ODS Marka Bendy, který jeho tvrzení označil za "naprosto demagogické". "Klame veřejnost. Je zcela evidentní, že na základě tohoto zákona bude 99 procent přestupků spáchaných poslanci, senátory nebo soudci řešeno normálním správním orgánem," prohlásil k tomu Benda.

Podle člena imunitního výboru Bendy řešil tento orgán doposud 20 až 30 přestupků ročně, většinou v dopravní oblasti. Imunitní výbor rozhodoval přitom o pokutách v řádech tisíců i stovek korun. V posledních letech řešil dopravní přestupky poslanců Petry Buzkové, Vladimíra Laštůvky, Vladimíra Hradila, Václava Exnera nebo Jana Kasala.

O přijetí novely, která by po podpisu prezidenta měla začít platit od dubna, rozhodly včera hlasy 96 ze 166 přítomných poslanců. Stíháni a souzeni za porušení zákona jako kdokoli jiný mohou být poslanci například v Británii či USA. Naopak imunitě se po dobu výkonu svého mandátu těší mimo jiné zákonodárci parlamentů Slovenska (kromě občanskoprávních sporů), Francie (ve věcech trestních a pořádkových), Španělska, Německa či Ruska, výjimku tvoří případy, kdy jsou zadrženi na místě činu.

Čeští poslanci a senátoři mohou být trestně stíháni pouze se souhlasem příslušné komory parlamentu. Pokud parlament takový souhlas nedá, je trestní stíhání zákonodárce navždy vyloučeno.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Co dělat, aby váš hlas nepropadl? V triku s rudou hvězdou k volbám nechoďte

Už za několik hodin začnou sněmovní volby. Jak volit, abyste nepřišli o hlas? Musíte mít platný průkaz totožnosti, politicky neutrální oblečení a vhodit...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Bývalý prezident Václav Klaus a jeho manželka Livia Klausová odvolili na Praze 8
Klaus volil svého syna Václava. Poprvé v životě dal preferenční hlas

Bývalý prezident Václav Klaus svoji volbu vůbec netajil. „Prvně v životě jsem dal preferenční hlas. Tentokrát nám to usnadnil náš syn,“ řekl v pátek, když i se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.