Případ Davida Ratha v politické sféře opět otevřel problematiku odposlechů.

Případ Davida Ratha v politické sféře opět otevřel problematiku odposlechů. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Poslanci mají o starost víc. Usilovně řeší, jak se bránit odposlechům

  • 690
Poslanci stále veřejně opakují, že si chtějí omezit imunitu. Jenže mezi sebou řeší úplně opačnou otázku, jak by se dala policii ztížit možnost odposlouchávat zákonodárce. Debatují mimo jiné o tom, že povolování odposlechů poslanců by mělo být přísnější než u "obyčejných" lidí.

Jedním z nápadů je, že by to mohl udělat jen Nejvyšší soud. Po zatčení Davida Ratha totiž mají politici strach. Právě nahráváním hovorů získali detektivové údajné důkazy o manipulování zakázek ve Středočeském kraji. Tedy proti Rathovi.

Jak na problematiku odposlechů zareagoval Miroslav KalousekČtěte v úterý 19. 6.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

"Otázkou je, kde je mez, za niž by policie v případě zákonodárce neměla jít," řekl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.

"Probíhá debata, jestli se to má nějak upravit," potvrdil i šéf ústavně-právního výboru Marek Benda z konkurenční ODS.

Návrh, že by odposlechy poslanců mohl povolit výhradně Nejvyšší soud, skrývá pro policii nebezpečí. Stačilo by totiž, aby podezřelý politik měl na Nejvyšším soudu jediného "zvěda", a monitorování hovorů by ztratilo význam.

Tejc připomíná, že například v Německu nesmí policie odposlouchávat zákonodárce v hovorech souvisejících s funkcí.

"Je otázkou, zda by pravidla odposlechů zákonodárců neměla být přímo upravena v zákoně i u nás. Policie má jistě právo monitorovat i poslance, ale jde o to, kdo to má povolovat a v jaké šíři," řekl Tejc.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video