Jedním z nápadů je, že by to mohl udělat jen Nejvyšší soud. Po zatčení Davida Ratha totiž mají politici strach. Právě nahráváním hovorů získali detektivové údajné důkazy o manipulování zakázek ve Středočeském kraji. Tedy proti Rathovi.
"Otázkou je, kde je mez, za niž by policie v případě zákonodárce neměla jít," řekl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
"Probíhá debata, jestli se to má nějak upravit," potvrdil i šéf ústavně-právního výboru Marek Benda z konkurenční ODS.
Návrh, že by odposlechy poslanců mohl povolit výhradně Nejvyšší soud, skrývá pro policii nebezpečí. Stačilo by totiž, aby podezřelý politik měl na Nejvyšším soudu jediného "zvěda", a monitorování hovorů by ztratilo význam.
Tejc připomíná, že například v Německu nesmí policie odposlouchávat zákonodárce v hovorech souvisejících s funkcí.
"Je otázkou, zda by pravidla odposlechů zákonodárců neměla být přímo upravena v zákoně i u nás. Policie má jistě právo monitorovat i poslance, ale jde o to, kdo to má povolovat a v jaké šíři," řekl Tejc.
