Zákon by mohl začít platit od července 2001, musí jej však ještě potvrdit senát a podepsat prezident.
Hlavním cílem je podle předkladatelů zpřehlednění vedení matrik a zvýšení jejich profesionality. Novela vymezuje i podmínky pro změnu příjmení.
Úřad by měl po schválení zákona žadateli v tomto případě vyhovět i tehdy, je-li jeho příjmení hanlivé nebo směšné.
Předloha rovněž přesně vymezuje podmínky, za kterých může občan používat více příjmení.
S návrhem na nový zákon o matrikách přišlo do vlády ministerstvo vnitra.
"Chceme vyjít vstříc národním zvyklostem konkrétního člověka," řekl iDNES Jiří Hájek z tiskového odboru resortu.
Návrh zákona podle něj rozhodně nepočítá s tím, že by si o změnu jména žádaly občanky České republiky. Avšak ani úřední "zkrácení" jména cizinky, například z Philipsová na Philips, neznamená, že by se v praktickém použití něco měnilo.
"Zápis v matrice je vždy v prvním pádu. Takže jestliže je paní Hasan, respektuji zápis v matrice, ale stejně mluvím o paní Hasanové... V běžné mluvě si proto nedovedu představit, že by to fungovalo," vysvětlil zpravodajce iDNES své pochybnosti ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd profesor Jiří Kraus.
Pro koho je návrh určen
Žena cizí národnosti, která bude chtít, aby se její jméno nepřechylovalo, musí přijít do styku s matrikou (například se v České republice vdá nebo se jí tu narodí dítě). Pokud se tak stane, musí podle návrhu zákona sestavit žádost, k níž připojí prohlášení, že se cítí například Polkou a proto chce jméno v nepřechýlené podobě. Matriky pak udělají poznámku k jejímu matričnímu zápisu, kde bude uvedeno, že chce užívat jméno v nepřechýlené podobě.
Jiří Hájek zatím neumí odhadnout, kolik žen se na matriku s podobnou žádostí dostaví. Navíc upozornil, že jde pouze o návrh zákona, který může prodělat ještě mnoho změn ve vládě či v parlamentu. Proto zatím nedokázal odpovědět na otázku, zda bude tato "služba" zdarma. "Pravděpodobně ano, ale to musí upravit až prováděcí vyhláška," doplnil Hájek.
Tato pasáž zákona o matrikách vychází vstříc rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin. V této úmluvě však zatím není definován pojem národnostní menšina, neboť ještě není hotov zákon o národnostních menšinách. Jeho konečná podobna se očekává do 1. ledna 2001.
"Zkušenost ukazuje, že jedna věc je zápis do matriky a druhá je praktické využití," namítá ředitel Ústavu pro jazyk český Jiří Kraus. Ten si dovede přestavit, že někomu záleží na podobě jeho jména, protože například často jezdí do ciziny, publikuje či se jeho jméno objevuje v bibliografiích.
Kraus zároveň považuje za nemožné, aby čeština přijala pravidlo, že nepřechyluje a neskloňuje. "Taková čeština prostě není. Navíc každý jazyk na světě si cizí jména přizpůsobuje," namítl.
Nepřechylování jmen známých cizinek na stránkách některých tuzemských novin nebo v televizi považuje profesor Kraus za jakousi značku vysoké kvality držitelek těchto jmen, proti níž však opět stojí zákonitosti češtiny. "Dovedu si představit sportovního redaktora, který stojí někde pod svahem, komentuje závod sjezdařek a je pod silným tlakem, aby jejich jména neskloňoval. Tu tendenci chápu, ale je to pouze pro daný okamžik. Obecně platí v češtině zákonitost, že se přechyluje," uvedl šéf ústavu pro jazyk český.
U přechylování domácích jmen konkuruje zákonitostem češtiny rodinná tradice. Například pan Holec může mít v jedné rodině za manželku Holcovou a v druhé Holecovou. "Čeština nám sice velí, abychom ´e´ vynechali, ale potom ´zaúřaduje´ silná rodinná tradice. Faktem ale je, že rodinný úzus je něco, co není tak dostupné, kdežto jazyková zákonitost je prostě obecná. Pokud se však do rodiny dostane cizí jméno, tak to už si s tím ten člověk musí poradit sám," dodal profesor Kraus.
